Sbor Českobratrské církve evangelické v Benešově

Křest+konfirmace 17.6.18 Bn
In: Pojďte, zaplesejme Hospodinu, oslavujme hlaholem skálu své spásy. Přistupme, klaňme se, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil. Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce. Amen (Ž 95)
Píseň: 442
Modlitba
Náš Pane a Otče, daroval jsi nám tento den - abychom si vděčně uvědomili, kdo nás nalezl, obdaroval nadějí, pozval k víře - a podle koho smíme spolehlivě směrovat své životy. Proto ti dnes znějí naše písničky, vyznání a díky. Děkujeme zvlášť za všechny, kdo nám k tobě ukázali - za rodiče a prarodiče - za společenství sboru – za přátele – vedoucí na táborech a víkendovkách - kazatele evangelia - a všechny další, kteří se nám stali svědky o tvé naději a svobodě. Znáš naši křehkost a nestálost. Víš, kolikrát jsme selhali v úkolu dosvědčit blízkost tvého milosrdenství a pravdy těm, kdo jsou nám svěřeni. Věříme však, že tvá věrnost, síla tvého pozvání a životodárnost tvých příběhů jsou mocnější, než lidská nestálost a polovičatost. Daruj tedy i nám překvapení z toho, že tvoje království i mezi námi roste a činí se. AMEN.
PŘEDSTAVENÍ:
Milí BaS, představuji vám naše dnešní katechumeny:
- Adéla Sýkorová z Benešova (3.10.2004 přijala požehnání, dnes přijme křest)
– Alžběta Herzová z Kamenice (pokřtěna 12.4.2015 bude konfirmována)
– Dáša Novotná z Bystřice (pokřtěná 6.2.2005, bude konfirmována)
– Monika Jirásková z Vlašimi (přijme křest)
Společně i individuálně navštěvovaly BH pro děti, tábory a víkendovky a nakonec se rozhodly pro předkřestní resp. předkonfirmační přípravu. Včera rozhovoru se staršovstvem představily svou Cestu ke křtu (viz obr). Každá si vybrala biblický text a píseň, na jejichž základě vydaly počet ze své víry, a který se stane základem konfirmačního a křestního zvěstování.
Čtení Mt 28,18nn (ustanovení křtu)
CREDO

Adéla Sýkorová (Josefovy sny, Poslední zkouška bratrů, Gn 44,30-34)

Jsou sny, které potkáváme jako vysněné příběhy – do nichž se můžeme uchýlit, když nás život zrovna moc nebaví – anebo když se potřebujeme ukrýt do trochu jiného světa, než je ten všední. Píše se o nich v krásných tlustých knihách, které ráda čteš. Jsou sny – které pohánějí lidi, aby se nespokojili s tím, jak mizerně to v našem světě občas vypadá – a pokusili se napravit i trochu víc, než je zrovna v jejich silách. Své sny snil odpradávna i Boží lid – hlavně když mu bylo úzko a připadalo mu, že to s vírou v Hospodina nikam nedotáhne. Sny praotce Josefa mají v sobě něco z toho všeho – ale navíc jakoby odrážely i jeden Boží sen: Sen o tom, že Boží lid bude místem požehnání – a zdrojem obnovy života a pokoje pro lidi i národy zblízka i zdaleka.

Ve slovech, která jsi pro nás vybrala jako svědectví své víry, se ten Boží sen stal skutečností: Josef, prodaný po velkém podrazu a zášti do otroctví – se v Egyptě stal požehnaným zachráncem domácích i příchozích v době hladomoru. A nakonec vytvořil i příležitost pro svého dávného soka – bratra Judu, který celý ten podraz s otroctvím upekl. A z Judy – Kaina, který chtěl svého bratra z žárlivosti připravit o život – se stal Juda – strážce svého bratra. Pochopil, že život nespočívá v tom, jít za svým přes mrtvoly – ale postavit se jako strážce za ohroženého bližního. A nabízí dokonce i vlastní život.

Přijmout křest, to znamená nechat pozvat k tomu Božímu snu – ale také přijmout ujištění – ten sen se stal skutečností. Stal se skutečností, když Josef zachraňoval z úzkostí a sevření hladu a smrti - stal se skutečností, když se z Judy žárlivce schopného zbavit konkurenta života – stal bratr ochotný nasadit za druhého vlastní kůži. A nejskutečnější skutečností se ten sen stal – když se nám bratrem a přítelem stal Ježíš – nasadil svůj život až do smrti. Proto ho Bůh vyvýšil – dal mu vítězně povstat
- aby proměňující síla Ježíšova příběhu působila i v našem žití.

Otázky k vyznání a slibu:
A já se tě nyní, Adélo ptám:
Věříš, že příběhy o Hospodinu nás vtahují a zasahují nás – aby proměňovaly náš vztah druhým a budovaly vztahy plné milosrdenství i odpovědnosti?
Je-li tomu tak, odpověz VĚŘÍM. "..."
Věříš, že Ježíš přišel, aby byl naším strážcem a bratrem? Chceš přijmout křest - jako znamení, že on se strážcem a bratrem stal i tobě?
Je-li tomu tak, odpověz Ano, chci "..."
Chceš se dál inspirovat příběhy, v nichž se Boží sen stává skutečnosti – sdílet jejich sílu spolu s ostatními ve společenství církve?
Je-li tomu tak, odpověz Ano, s pomocí DS "..."
KŘEST:
Adélo, křtím tě - ve jméno Otce i Syna i DS. Amen
Modlitba (se vzkl. rukou)
Ježíši Kriste, Vzkříšený a živý Pane, ve své smrti a vzkříšení ses stal naším bratrem a přítelem. Staň se i Adéle zdrojem síly k milosrdenství a spolulidství a na cestě víry ji obdařuj dary Ducha svatého. AMEN.
Verš: J 15,15
„Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.“
Píseň: Oheň plál (NP 24, sloka 1-4)

Alžběta Herzová (Mk 11,15.17; Mk 2,17)
Což není psáno: 'Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy'? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů."; "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."

Vybrala sis rebelský text. Ježíšův protest proti léty zaběhané praxi, kdy se na Božích věcech obohacovali lidé. Ježíš to nejen nazval pravým jménem – ale rovnou se chopil stolů a kšeftařům s Božími věcmi zpřevracel jejich krámky vzhůru nohama. Ten příběh připomíná, že Boží království přichází do našeho světa často tak, že převrací naruby pořádky, na které jsme si zvykli. A také, že cesta víry je cestou proti proudu. Někdy i proti proudu , v němž se ubírají věřící, spokojení sami se sebou. Vždyť to provokující divadlo inscenoval Ježíš v chrámu – na místě, kde podle zaslíbení „pobývalo jméno Hospodinovo“. A ty pořádky obracel naruby, aby chrám přestal být doupětem lupičů, mafiánů a tunelářů Božích věcí. A aby se z něj stalo místo modlitby – otevřené všem bez rozdílu.

Ale rebelií je vlastně i příběh o povolání celníka Leviho. Najednou on – celník, hříšník, na nějž si všichni zbožní ukazovali prstem – a varovali své děti, aby neskončily jako on – najednou právě on sedí s Ježíšem u jednoho stolu (kam jsme zváni i my všichni dnes). Neboť, jak jsi nám připomněla - „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.“ Prolomit bariéry a ploty – mezi těmi, kdo si prý Boží lásku zaslouží – a těmi kdo prý ne – to je možná ta nejdůležitější Ježíšova rebelie. A tak věřím, žes ty příběhy nevybrala jen proto, že jsou blízké tvému „rebelskému založení“ - ale i proto, že v nich poznáváš sílu a hloubku toho, s čím Kristus přichází – a čemu dělá místo ve světě i v našem životě.
Na samém konci písničky, která se stala tvým krédem pro tento den, zní otázka: Ve jméno Krista doufáme, co to jen znamená? Tahle otázka ať tě provází. A nezapomeň, že jedna z odpovědí na tuto vyznavačskou otázku zní: Doufat v Krista – věřit mu a následovat ho znamená – vždy znovu vidět a s důvěrou přijímat: Kristus přichází – a dělá místo milosrdenství. I když jsme s nimi jako jeho lid už možná přestali počítat.

Otázky k vyznání a slibu:
A já se tě nyní ptám:
Věříš, že JK nepřišel pozvat jen spravedlivé zasloužilé věřící, ale i hříšníky?
Je-li tomu tak, odpověz VĚŘÍM
- přiznáváš se vděčně ke svému křtu jako znamení, že i tobě patří pozvání do Boží blízkosti?
Je-li tomu tak, odpověz: PŘIZNÁVÁM
Chceš spolu s ostatními bratry a sestrami žít v církvi a pečovat o to, aby sbor byl společenstvím otevřeným pro každého?
Je-li tomu tak, odpověz Ano, s pomocí DS "..."
Modlitba (se vzkl. rukou)
Ježíši Kriste, Vzkříšený a živý Pane, blízkost tvé záchrany si vděčně připomínáme. Stůj při Bětce a na cestě víry ji obdařuj dary Ducha svatého. AMEN.
Verš Lk 15,31
Ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
Píseň: Co má se dít Sv 31

Danielovy příběhy
z kterých jste si, Dášo a Moniko vybraly své vyznání, začínají údělem, který bychom vám rozhodně nepřáli: Daniel a tři mládenci jsou odebráni ze svých rodin – tedy rodin věřících židů v babylonském zajetí – a v nějakých 11 letech jsou posláni na převýchovu do babylonských škol. Sice to byly školy elitní, ale zároveň jim tam měli dočista vymýt hlavu – aby se z nich stali vzdělaní ale slepě poslušní služebníci babylonského krále. Ani v jednom případě se to nestalo – jak ostatně uslyšíme i z vašeho vyznání. Díky čemu? Díky tomu, že Daniel i tři mládenci poslouchali odmalička ve své rodině příběhy o Hospodinu.
Když se ptáme kudy kam a kudy dál? - můžeme odpověď najít v příbězích o vysvobození ze zotročujícího poddanství egyptského faranoa – o tom, jak Oheň plál, jak Hospodinvy sliby otevíraly cestu i tem, kde lid ztrácel víru. S těmi příběhy (a tou písničkou) se též pojí pozvání – milovat svého Boha z celého srdce – takže v tom srdci nezůstane pak místo ani pro strachy a úzkosti – ani pro slepou poslušnost lidským vládcům a šéfům. Vždyť „jen Bohu samému vzdáváme čest“.
Dnešní den může být pro vás vděčným ohlédnutím právě za těmi – kdo vám kdy k Pánu Bohu ukazovali cestu a do jeho blízkosti vás přiváděli. Ale teď je to už na vás. Tak jako to bylo na Danielovi a třech mládencích.

Dagmar Kašparová vybrala z Daniele vyznání tří mládenců (Da 3,17n)
„Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpálené ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobodí nás. Ale i kdyby ne, věz, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme."

Vybrala jsi toto vyznání tří mládenců – protože, jak jsi sama vyložila, ukazuje – má smysl spoléhat na Boží pomoc. Není to víra naivní ani jednoduchá. Když se tři mládenci rozhodli neklanět se soše, kterou král Nabukadnésar postavil, mohli hodně ztratit: postavení, vliv, kariéru – a v posledu i život. A všechno jejich vzdělání i dosavadní obliba toho mocnáře by jim nebyla nic platná. To, že má smysl spoléhat na Boží pomoc a Pánu Bohu zůstat věrný – je tedy vyznání, jež zaznělo na hraně života a smrti.
Rozhodně neslibuje, že se vyhneme nepříjemným rozhodnutím a život se bude odvíjet jen v bezproblémové pohodě. Ale nabízí Boží pomoc právě k tomu, abychom se i v těžké chvíli, kdy mnoho ztrácíme, dokázali správně rozhodnout. Aby život za něco stál – a nezískala nad ním vládu ani smrt a její hrozby.
Bylas‘ pokřtěna ve jméno Ježíše Krista – patříš do jeho příběhu. A ten tu Boží pomoc pro nás lidi přiblížil, když věrný nebeskému Otci svůj život dal. A otec to potvrdil – když ho třetího dne vyvedl z mrtvých. A taky nezapomeň, že ti mládenci byli tři – a mohli se navzájem povzbudit a podepřít. Vy jste tu dnes 4, a ty víš, že se – vedle rodiny - i o tuhle partu můžeš opřít.

Otázky k vyznání a slibu:
A já se tě nyní ptám:
- přiznáváš se vděčně ke svému křtu, který tě ujišťue – patříš do Ježíšova příběhu?
Je-li tomu tak, odpověz: PŘIZNÁVÁM "..."
- věříš, že tě křest zařadil do zástupu, kde se můžeme navzájem podepírat?
Je-li tomu tak, odpověz: VĚŘÍM "..."
- důvěřuješ, že cesta víry má díky Boží věrnosti dobrý cíl - a chceš jí ty sama zůstat věrná?
Je-li tomu tak,odpověz Ano, s pomocí DS "..."
Modlitba (se vzkl. rukou)
Ježíši Kriste, Vzkříšený a živý Pane, blízkost tvé záchrany , naděje a věrnosti vyznáváme a zvěstujeme. Oslav i při Dáše své jméno a na cestě víry ji obdařuj dary Ducha svatého. AMEN.
Verš Židům 13,5-6
Bůh řekl: "Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu." Proto smíme říkat s důvěrou: "Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?"
PíseŇ: Daniel – táborová

Monika Jirásková Da 2,20-23
"Požehnáno buď jméno Boží od věků až na věky. Jeho moudrost i bohatýrská síla. On mění časy i doby, krále sesazuje, krále ustanovuje, dává moudrost moudrým, poznání těm, kdo mají rozum. Odhaluje hlubiny a skryté věci, poznává to, co je ve tmě, a světlo s ním bydlí. Tobě, Bože otců mých, chci vzdávat čest a chválu, neboť jsi mi dal moudrost a bohatýrskou sílu. Oznámils mi nyní, oč jsme tě prosili, oznámil jsi nám královu záležitost."

Danielova modlitba je poděkování – za to, že se Boží vůle a moudrost prosazuje i tam, kde jsou na první poslech slyšet jen slova lidské pýchy, frajerské nadřazenosti a sebejistoty. Ale ještě je tu Bůh – vysvoboditel, slitovník, přítel, rádce. Tys ten skrytý hlas uslyšela – díky různým lidem – a chtělas ho poslouchat čím dál víc. A k křest tě ujišťuje, že tvé rozhodnutí má opravdu smysl.

Ale Danielovy díky, ono "Požehnáno buď jméno Boží od věků až na věky“ je vděčnost ještě za další důležité zjištění: Bůh nám připravil svou záchranu ještě dřív, než jsme se o ní dozvěděli a začali s ní sami počítat. Než my se rozhodli pro něj – on se rozhodl pro nás. Tahle důvěra ať tě nese. Ať stává se zdrojem důležitých překvapení – a taky důvodem proč děkovat – za Boží hlas, moudrost a příběhy o záchraně – a proč být vděčná i za křest.

Otázky k vyznání a slibu:
A já se tě nyní ptám:
- věříš, že i za tebe prolil JK svou krev a uvádí tě na cestu života vysvobozeného od úzkostí i sobectví?
Je-li tomu tak, odpověz: ANO, VĚŘÍM "..."
- chceš přijmout křest jako znamení, které nás o tom ujišťuje?
Je-li tomu tak, odpověz: ANO CHCI "..."
- chceš jít dál životem pospolu s dalšími, jimž patří toto vysvobození, a hledat tuto cestu?
Je-li tomu tak, Ano, s pomocí DS "..."
KŘEST:
Moniko, křtím tě - ve jméno Otce i Syna i DS. Amen
Modlitba: Ježíši Kriste, Vzkříšený a živý Pane, blízkost tvé záchrany vyznáváme a zvěstujeme. Oslav i při Monice své jméno a na cestě víry ji obdařuj dary Ducha svatého. AMEN.
Verš: Iz 43,1-2
"Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj. Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud."
Píseň: Oheň plál NP 24, sl. 5-7

Slovo kurátora
Pozdrav (za tábor) P. Jandečkové

Večeře Páně Pozvání
Tento stůl, který jsme sami připravili, není náš. Věříme, že je to stůl Páně. Je nabídnut z jeho milosti všem, kteří chtějí vnímat Jeho dary a přece nemohou být slepí ke svým chybám, porušenosti a potřebě hledat Kristovu milost. Jeho nabídka není omezena na jednu tradici, jednu skupinku, jednu část jeho církve. On je Pánem a milujícím bratrem těch, kdo v něho věří a potřebují ho.
Modlitba:
A tak nyní následujme Ježíšův příklad a pomodleme se dříve nežli budeme sdílet jeho dary.
Pane Bože, Ty jsi nás stvořil. Dal jsi nám schopnost i možnost nést ovoce. Víš, jak chatrně zacházíme s Tvým obdarováním. Jak mrháme příležitostmi a jak neumíme Tebe prosit o uschopnění k novému začínání.
Prosíme, smiluj se!
Dej nám novou odvahu k otevřenosti vůči druhým, k nabízení těch darů a schopností, které máme. Dej, ať nezašantročíme příležitosti k pokoji, spravedlnosti a lásce, které před nás vždy nanovo stavíš. Ukazuj nám, jací smíme být, jací máme být před Tebou a pro druhé.
Prosíme, smiluj se!
Zakoušíme v životě mnohou bolest. Vnímáme utrpení druhých, slabých, odstrčených a zapomínaných. V tuto chvíli prožíváme sílu pozvání k slavnosti večeře, slavené na Tvou památku a pro naše povzbuzení, pro naši naději. Ty sám nás ujišťuješ, že život v posledku stojí za to. Potřebujeme však Tvou blízkost a pomoc, abychom věděli, že nic není dokonalé a zlo a hřích jsou připraveny nás napadnout.
Prosíme, smiluj se!
Modlíme se za sebe, zde shromážděni. Oslovuj nás, probouzej nás. Dej nové vědomí, že nemůžeme jinak nežli litovat, jak málo jsme udělali pro ty, kteří Tě potřebují. My sami se můžeme stát nástrojem Tvé pomoci. Dej ochotu vydat se těm, jejichž bolesti těla a nedostatky ducha jsou nám známy. Pomáhej nám prolamovat kruh zla, zloby a zmaru. Přiznej se k těm nejmenším a umenšovaným mezi námi. Přijmi nás s nimi.
Prosíme, smiluj se!
Pozdravení pokoje
Píseň NP 11 (K svobodě je dlouhé putování)
Modlitba
Pane Ježíši Kriste, zde mezi námi přítomný, za vše, co jsi pro nás udělal, a za vše, co jsi slíbil, co my můžeme nabídnout? Naše ruce jsou prázdné, naše srdce jsou tak často plna špatnosti. Nejsme hodni sbírat drobty spadlé z Tvého stolu... Ale Ty jsi milostivý. Máš moc nás proměnit. Rozpomínáme se na Tvou poslední večeři a prosíme:
Sešli svého Svatého Ducha na nás a na tyto dary chleba a vína. Dej, ať se stanou Tvým tělem, které hojí, odpouští a činí nás dokonalými. Abychom se i my směli stát Tvým tělem. Milujícím a pečujícím o tento svět, dokud tvé království nepřijde. Ve tvém jménu se společně modlíme:
Otče náš
Ustanovení
Mezi přáteli, kteří s ním stolovali, Ježíš vzal chléb a řekl: Toto je mé tělo. Za vás se láme.
Potom vzal kalich vína a řekl: Toto je nová cesta k Bohu, otevřená mou smrtí. Pijte z něho všichni....
Sdílení:
Pohleďte, toto je Váš Pán, přicházející k Vám v chlebu a vínu. Toto jsou dary Boží pro Boží lid.
Zváni je přijímat jsou všichni bez rozdílu církevní příslušnosti.
Píseň k VP 397
Modlitba:
Pane JK. vložil jsi svůj život do našich rukou. Nyní my vkládáme svůj život do Tvých. Již není důležité, čím jsme byli. Důležité je, čím se smíme stát s tebou. Ne až zítra, ale již dnes. Amen
PROPOUŠTĚNÍ:
Co oko nevidělo a ucho neslyšelo - co ani člověku na mysl nepřišlo - připravil B těm, kteří ho milují. Jděte v pokoji
Píseň 638,5-6
Ohlášení
Přímluvy - křtěnci
Adéla
Děkujeme za společenství, které kolem tvých příběhů smíme prožívat. Prosíme dnes za bratry a sestry v tomto sboru. Za konfirmované a pokřtěné. Ať je nese tvá věrnost
Bětka
Dáváš naději ztraceným. Prosíme za lidi, kteří se chtějí polepšit a mají hrbolatou cestu.
Prosíme za lidi s předsudky a zastřeným zraem – ať prohlédnou a vidí jasně.
Dáša
Děkujeme za ty, kdo nám ukazovali k tobě. Prosím teď za svého bratra a za rodinu.
Monika
Uzdravuješ a dáváš naději. Prosíme za lidi nemocné. Za chudé. Za ty, kdo se trápí.
Amen

Poslání: Ga 5,24.6,2 (holky společně!)
Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit. Nehledejme prázdnou slávu, nebuďme jeden k druhému vyzývaví, nezáviďme jeden druhému. Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.
Požehnání
Milost našeho Pána JKa, láska Boží a přítomnost DS se všemi vámi. Amen.
Píseň 419