Sbor Českobratrské církve evangelické v Benešově

Shromáždili jsme se – abychom slavili Hod Boží velikonoční. Největší křesťanský svátek. Den vzkříšeného Pán s D. Patřívaly k tomu nejen sváteční písně, ale i sváteční kabáty, kostýmy, košile či vázanky… Jenže my se k tomu svátku vůbec nemusíme převlékat do svátečního. Nemusíme se převlékat „na těle“ – a už vůbec ne na duši. Nemusíme odkládat doma či nejpozději před modlitebnou své smutky a beznaděje - trápení nad tím, co se v životě nepodařilo - starost o budoucnost sboru či církve – depresi z toho, kolik ve společnosti kolem ožívá lží - jak kvete bezostyšná manipulace a lhaní – a kolik vyrostlo předsudků a nemilosrdenství vůči lidem potřebným zblízka i zdáli. A nemusíme ani vytěsnit zděšení, kolik utrpení a smrti dokážou plány mocných rozsévat uprostřed nevinných a bezbranných. Když jdeme poslouchat božíhodové evangelium – nemusíme se z toho vysvlékat a oblékat nějakou křesťanskou pohodu. Právě naopak – můžeme tohle všechno přinést sebou až sem.
Evangelium je dobrá zpráva. A dobrou zprávou je už v tom, že nečeká, až pro ně nastanou vhodné podmínky, až se Češi naladí a přestanou jezdit na svátky na chalupu a začnou chodit do kostela.
Evangelium přichází a zní - nejprve těm, kdo ho nevyhlíželi.
Kdo bloudí v temnotách únavy, nevíry či bezradnosti - a vůbec nešpicují uši, kdy se začne zpívat Vítězi k poctě zpívejme.

Právě takhle – bez pocitu, že je nějaký svátek, natož pak, že proběhla boží událost prvořadého významu – přišly za kuropění prvního dne po sobotě k Ježíšovu hrobu i Maria Magdaléna a její společnice. A my jsme tu teď proto, abychom spolu s nimi uslyšeli:
Hledáte pohřbeného ukřižovaného? Podívejte se, že tu není – z tohohle hrobu mu bylo dáno povstat!
Tak by se dalo vystihnout ve zkratce Matoušovo evangelium z božíhodového jitra. Podívejte, že tu není! Hrob je prázdný! Kamenná deska, co měla střežit Ježíšův věčný spánek, je odvalena - a na kameni, který měl do světa hlásat, tady spí věčný spánek ten galilejský podivín - na tom náhrobním kameni drze sedí andělský vandal - a hlásí: Podívejte se, že tu není - z tohohle hrobu mu bylo dáno povstat!

Není tady! Není v tom hrobě, kam ho s takovou láskou a péčí uložil Josef z Arimatie! Není tady - v hrobě, co ho střeží římská ochranka! Není tady - v hrobě, který zbožné uplakané posluchačky Ježíšových kázání přišly ještě jednou zkontrolovat (možná, aby dětem či vnoučatům pověděly, kam chodit Ježíšovi na hrob).
Není tady! - a evangelista Matouš si dává záležet na tom, aby dosvědčil: Lidsky je to otřásající zkušenost. Už podruhé během tří dnů se třese země. Protože Velký pátek i Velikonoční jitro, jitro prvního dne po sobotě - jsou otřásající zkušenosti: V tom, jak nedávají za pravdu našim lidským zkušenostem – představám o životě – o smrti – o Bohu. Den před sobotou i po sobotě – se třese země - římská ochranka - ale taky ženy - Ježíšovy učednice. Nikdo o velikonocích nezůstává ušetřen otřásající zkušenosti - že s Ježíšem i jeho Bohem je to jinak, než jsme měli za to. Úplně jinak, než si představuje láska blízkých i ozbrojený nepřítel.

Zasáhl Bůh. Třese se země, protože cítí – Boží stvořitelské činy ještě neskončily. V šesti dnech učinil B nebe a zemi - sedmého dne odpočinul - a teď, osmého dne překvapivě ukázal, že ještě neodešel do důchodu. Vzkřísil Ježíše. Stvořil nový den - stvořil novou naději - stvořil z ukřižovaného Ježíše - vzkříšeného Pána.
Ke komu se to však Hospodin stvořitelsky sklonil? Komu že to dal povstat? - Ukřižovanému! A to není vůbec zbožné označení Ježíše. To je zároveň připomínka všeho, co se dělo na Velký Pátek. Tehdy znalci správného náboženství a správných životních postojů na Ježíše pokřikovali - sestup z kříže! Dokaž, že je Bůh na tvé straně! A křičeli to jako ti, kteří si byli - ve svých ornátech a talárech - ve svých ministerských i soudcovských křeslech - hluboce jisti tím, že Ježíš se totálně zmýlil, že Bůh je na jejich, nikoli na jeho straně.
Teď se karta obrátila - ale otřásající zjištění spočívá nejvíc ze všeho v tom - že z touhle kartou nikdo předtím nepočítal! V tom velikonočním jitru se netřese jen země. Ona se tu třese taky zbožnost - náboženské pravdy i duchovní vyhořelost - lidové představy o pánubohu i moudra sebejistých náboženských potentátů. Prostě všechny obvyklé jistoty, moudra a pravidla, co prý platí mezi nebem a zemí.

Posel toho šokujícího nebeského stvořitele ovšem nechce svou zprávou jen ohromovat a bourat. Jeho zpráva chce taky cosi nového budovat. Má moc vzkřísit i zhynulou víru a ochotu Ježíše následovat.
BĚŽTE, slyší konsterované ženy. Proberte se, nesníte zlý sen, ale posloucháte kázání, které uvádí člověka do pohybu. A to, že Ježíši bylo dáno povstat - vyřídíte právě těm, kdo ho jako ukřižovaného opustili. Kdo od něj ve strachu, smutku a beznaději utekli. Kdo vzdali víru, která kdysi začala tak slibně rozkvétat. Kdo skončili v ustrašenosti či rezignaci. Kdo se nechali utahat trápením nad tím, co se v životě nepodařilo – kdo propadli ustaranosti nad budoucností sboru či církve – depresi z toho, jak snadno se prosadí lež - a jak snadno jde osočit ty, kdo projevují milosrdenství vůči lidem potřebným zblízka i zdáli.
Všem, co ve vašem okolí skončili bez víry a bez naděje - vyřídíte ta nečekaná božíhodová slova - že Stvořitel se vyslovil pro Ježíše. Že hrob je vzhůru nohama. Že smrt dostala poprvé - a pořádně přes své nenasytné pařáty. Že Boží milosrdenství překračuje hranice lidských škatulek, přátelství i nepřátelství – a dokonce i hranice zoufalství a smrti. A že víra – která přestala být vírou – může díky tomu poselství znova ožít.

Takhle velikonoční evangelium znovu tvoří v našich i jejich srdcích novou víru . Víru nadějnou – odvážnou – svobodnou – ochotnou nasadit se – i když už s nimi Ježíš nebude chodit jako Mistr a Učitel vždycky na dosah ruky. Vzkříšený není po ruce, aby nás za ni držel. Jeho evangelium tvoří víru dospělou. Ale – přesto nás na tu víry a její zápasy nenechává samotné. (Jako když dá generál pokyn bojovníkům – a sám si pak zůstane kdesi v zázemí.) Vzkříšený Pán nás předchází: Není na dosah ruky, tak jak bychom si přáli. Jde svou vítěznou cestou – a my ho můžeme, ba máme – byť s jistým odstupem – následovat.

Proto nepřeslechněme – kam ta cesta vede: Jde před vámi do Galileje, posílá ženy na cestu andělský posel. A jít od Jeruzaléma do Galileje - to znamená vydat se do světa - ven z církevních obýváků, kde jsme zvyklí slýchat krásné evangelium a zpívat zbožné písně. Vydat se doprostřed našich všedních, pracovních dní, tam kde ještě pořád láska nezvítězila nad nenávistí – pravda nad lží a lidskost nad sobectvím a nelidskostí. Tam nás předchází Vzkříšený Pán. A my se tam smíme rozběhnout - s důvěrou, že ani tam nezůstaneme sami - ale znova a nečekaně tam toho Pána naděje a života potkáme. Tam ho potkáte – tímto výhledem a příslibem končil anděl své božíhodové kázání.
Prvním setkáním s tím, který nás předchází – první setkání na cestě do Galileje - může pro nás nastat už dnes – u stolu, k němuž Vzkříšený Pán zve. Jen nezapomeňme, že je to setkání – právě na cestě do té Galileje. AMEN.

Mt 28,1-7 Hod Boží ‘18
In: Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží! Hospodin dal poznat svoji spásu, zjevil před očima národů svoji spravedlnost, na své milosrdenství se rozpomenul. AMEN. (Ž 98,1-3a)
Píseň 667
Modlitba
Je to dnes tvůj den, Pane. Den tvého vítězství. Den, kdy jsi dal Ježíši - tomu ukřižovanému - povstat k vítězství. On - ubitý lidskou nespravedlností - on který dal nakonec celý svůj život - on, který ti sloužil až do smrti kříže - on povstal. Vítězně zvedl hlavu. - A my ho chceme i v tomto shromáždění vítat. Slavit tvé vítězství. Slavit předivnou moc, vyvádějící z beznaděje, slavit vítězství nad smrtí, slavit evangelium o vzkříšení. - Dej nám ho tedy potkat jako slovo pravdy. Otevři srdce pro zvěst života. A u Kristova stolu nás spoj do společenství, které nic nedá na smutky a beznaděje - ale vděčně přijímá dary tvé životodárné milosti. AMEN.
1. čtení Mt 27,55-66
Píseň Byl jsi tam NP 10
kázání Mt 28,1-7
Píseň 660
CONFITEOR:
V pokoře i s důvěrou vyznávejme:
Vyznáváme, náš Pane, že evangeliu nerozumíme jako svědectví o síle tvé stvořitelské obnovy. Trápí nás, jak lidské životy směřují ke smrti, jak lidská chamtivost rozvrací vztahy mezi lidmi a ničí krásu a bohatství tvého stvoření. Jsme zděšeni tím, kolikrát se vítězně projeví nenávist, fanatismus, podrazáctví - ale nedokážeme tomu všemu čelit s nasazením svědků tvého vzkříšení. Tvé dílo pohřbíváme - místo co bychom z něj čerpali posilu. A pak nám zbývá úzkostlivost, pečování o sebe a zahořklost, život ve stínu smrti.
Vyznáváme svoji beznaděj a vinu, vy i já, společným VYZNÁVÁME ".…"
Ty nás však Pane oslovuješ evangeliem vzkříšení. Dáváš se poznat jako zachránce ze všeho, co chce zadusit lidskost. Ujišťuješ, že i naší víře dáváš znova vzrůst. Obnovuješ naději i ochotu následovat Krista.
Vyznejme svou důvěru, vy i já, hlasitým VĚŘÍME "…"
Protože evangelium vzkříšení je zprávou o vítězství odpuštění a smíření i pro naše životy a vztahy - smíme se i my smířit se svými nepřáteli, odpouštět těm, kdo nám ublížili a mít naději pro ty, pro něž jsme ji ztratili.
Přiznejme se k tomu, vy i já, hlasitým: PRO LÁSKU KRISTOVU ODPOUŠTÍME
Slovo milosti (Iz 1,18)
Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.
POZDRAV POKOJE
Jako znamení, že přijímáme a sdílíme tyto tvůrčí odpouštějící činy našeho Pána, pozdravme se nyní pozdravením pokoje "…"
Píseň: 350,1-3
USTANOVENÍ - podle Mt
A když oni jedli vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dal učedníkům, a řekl: VEZMĚTE, JEZTE, TO JEST TĚLO MÉ. A vzav KALICH - a díky činiv, dal jim, - řka: PÍTE Z TOHO VŠICHNI. NEBO TO JEST KREV MÁ NOVÉ SMLOUVY, KTERÁŽ ZA MNOHÉ VYLÉVÁ SE NA ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ.
Ale pravím vám, žeť nebudu píti od této chvíle z tohoto plodu vinného kořene až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce svého.
OTČE NÁŠ…
Pozvání:
Haleluja. Kralovalť Pán-Bůh náš všemohoucí. Radujme se a veselme se a chválu vzdejme jemu. Neboť přišla svatba Beránkova a manželka jeho připravila se. BLAHOSLAVENí, kteříž jsou k večeři svatby Beránkovy povoláni. A tak již pojďte a přistupte.
Vysluhování 397
MODLITBA
Veleben buď Bůh a Otec našeho Pána JKa, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději. Pane náš, přicházíš doprostřed našeho společenství, abys naše žití obnovil mocí svého milosrdenství. U Kristova stolu jsme směli zakusit, že obnovuješ vládu svobody, pravdy, pokoje a spravedlnosti v našich srdcích, v našich vzájemných vztazích i v celém tvém světě. Tak z nás tvoříš svědky svého díla a naše srdce naplňuješ pokojem a nadějí. Za to vše přijmi náš dík. Amen.
PROPOUŠTĚNÍ:
Pokoj svůj dávám vám. Ne jak svět dává, já dávám vám. Jděte v pokoji
Píseň 341,5-6
Ohlášení
Přímluvná modlitba
Otevřel jsi, náš Pane, v tomto jitře novou cestu k budoucnosti tvého stvoření. Proto se modlíme za všechny, na něž dopadají minulá selhání, i za ty, kdo nemohou dál.
Spolu tě prosíme - PANE, SMILUJ SE!
Moc smrti byla poražena Ježíšem z Nazareta, prvorozeným ze všech lidí - a proto tě prosíme - za ty, jež zaskočila smrt, - za ty, jimž došly síly k životu i k lásce.
Spolu tě prosíme - PANE, SMILUJ SE!
Překvapuješ svou nenadálou blízkostí - a proto tě prosíme za všechny, kdo zůstali sami, uzavřeni v chladu, nemoci, cizotě a samotě, kdo se topí ve svých problémech
Spolu tě prosíme - PANE, SMILUJ SE!
Tvé evangelium dosvědčuje blízkost pokoje. Prosíme tedy za ty, kdo žijí na místě válečných konfliktů - kdo jsou vyháněni ze svých domovů, za běžence, mučené a týrané
Spolu tě prosíme - PANE, SMILUJ SE!
Vzkříšení Kristovo přináší smíření - proto prosíme za rozbité domovy, rozpadající se manželství - za znepřátelené národy, státy a rasy.
Spolu tě prosíme - PANE, SMILUJ SE!
Velikonoční evangelium tvoří nově tvůj lid - proto tě prosíme za křesťany a církve všech vyznání - za bratry a sestry v sousedních sborech - za stálost v protivenstvích - za novou víru pro ty kdo odpadli - i za citlivost vůči problémům těch, kdo nežijí v dostatku a pokoji jako my.
Spolu tě prosíme - PANE, SMILUJ SE!
AMEN
Poslání Fp 3,12-16
Požehnání
Milost našeho Pána JKa, láska Boží a přítomnost DS se všemi vámi. Amen.
Píseň 346