Rozhodně se ten žalm netváří, že život je pohodička, klídek, nevzrušivé leháro. Žalmista ví, že žijeme ve světě malých i velkých dramat, převratů. Nakonec, přehlížíme-li uplynulý čas, vytane nám bezpochyby na mysli nejedna událost, kdy nám bylo úzko, kdy jsme nevěděli kudy kam. Život umí člověka občas pěkně zmáčknout. A všechna ta bouření života a světa najdeme i v 46. žalmu.
Znepokojivé informace, hrozivé zprávy, převratné události - a také tíživé otázky, problémy a životní zvraty - to není něco, co by měl člověk odložit, když si bere sváteční svrchník a vypravuje se do kostela. To všechno patří právě i sem, na bohoslužby, do našich písní, modliteb, kázání. Ale! - právě proto, že jsme na boho-službách - jsme najednou pozváni k jinému pohledu - k “božímu” pohledu na bouření života a světa: "Bůh je NáM - útočiště a síla; pomoc jež je v soužení skutečně k nalezení."
Bůh - útočiště naše! To má žalm hned v nadpisu - to je jeho refrén i téma: Bůh jako útočiště! Vskutku, skvělé téma pro výhled do nejistých časů! Ale pozor - než se začneme radovat a jásat, že máme a budeme mít zprostřed všeho světa bouření kam se schovat - poslouchejme chvíli, co to je za útočiště: Bůh jako útočiště není jakási věčná “schovka” - ale spíš cosi jako úkryt v bitvě. Zákop, kam se na chvilku odběhneš zklidnit, občerstvit, posílit a přijmout další instrukce - a odkud znova vyrazíš do boje.
Žalm nestaví kryt ani skleník pro víru, choulostivou to rostlinku, která nesnese vanutí bouřných časů a krušivých událostí. Žalmista připomíná, že víra má odkud čerpat - oč se opřít - a taky kde si zklidnit hlavu a srovnat priority - aby věděla, jak ke všem těm znepokojivým či děsivým záležitostem života a světa přistupovat.
Proto také zdůrazňuje, že do toho útočiště nemusíme běhat kamsi daleko: útočištěm se nám totiž Bůh stává, když zaslechneme, přijmeme - a třebas i vděčně vyzpíváme, že JE S NáMI. A že Hospodin je Bůh S NáMI - to je přece základní téma celé bible. Od Izraele, který poznal Hospodin JE S NÁMI v otroctví egyptském, přes Mojžíše, soudce, proroky - až po JKa - který - od vánoc až po velikonoce zvěstuje a ztělesňuje tenhle základní Boží program: Immanuel - Bůh je S NÁMI!
Nemusíme tedy Boží útočiště pracně hledat. Je to naopak - tehdy, když poznáme a začneme důvěřovat, že Bůh je s námi - právě uprostřed všelijakých bouření, zvratů, nejistot.... - tehdy si smíme vděčně uvědomit - ten, který je s námi - ten je naše útočiště!
A na Božích skutcích a na Kově příběhu - také poznáváme - co to znamená, že Bůh je VžDYCKY K NALEZENí: NE vždycky po ruce jako děvče pro všechno či pojišťovna - ale jako pramen žití - jako místo, které nezklame tvou důvěru. Z tohoto ujištění může pak víra vyvodit jednoznačný důsledek: "Proto se NEbudeme strachovat - i kdyby se podvrátila země - a převrátily se hory doprostřed moře - a ječely jeho zpěněné vody - a rozpadaly se hory od vzdouvání jeho."
Víra, která vyznává Bůh je naše útočiště neřekne tak se jdem schovat - ale NEMUSÍME SE BÁT !! A tuto darovanou neustrašenost, toto vysvobození od strachu vyhrazuje i pro ty nejhorší myslitelné situace: I když se svět obrátí naruby - i když se hroutí vše, nač byl člověk zvyklý spoléhat - i když náhle ze života odejdou ti, kterí nám byli oporou - i když se běh žta jakoby vymkl z kloubů - i tehdy smíme spívat a spoléhat: Bůh JE POMOC A ZDROJ SÍLY A DŮVĚRY. Ta ohlášená pomoc se tedy neprojevuje tak, že se člověka či Božího lidu nic zlého nedotkne, či že zůstane uprostřed všelijakých hrůz někde v závětří - ale tak, že najde sílu nepodlehnout náporu bolesti, panice, nářkům, beznaději, ustrašenosti.
Žalmy se zpívaly v chrámu - při bohoslužbách - a tak nás tímto místem svého zpěvu vede do společenství těch, kterým se Bůh stal útočištěm. A útočiště je také příhodné místo pro rekapitulaci: Můžeme vděčně vyznat, že uprostřed přístrachů doby nám bylo útočištěm především Slovo Hospodinovo - dovolili jsme aby nás vysvobozovalo a přemáhalo náš strach? Bylo pro nás zvěstování o Bohu, který je s námi, opravdu slovem spolehlivým a silou bezpečně orientující? Nebo s námi hýbaly spíš lidské řeči, TV zprávy, sousedské drby a většinové mínění?
Víra, které se Hospodin stal útočištěm - ta si totiž zachová chladnou hlavu a střízlivý rozum i tváří tvář nejrůznějším lidským řečem, převratným internetovým fámám či TV hrůzám: Nenechá se jimi zmást - nenechá si namluvit, že žijeme ve světě, kde se musíme už jen bát - kde není zač PBu děkovat. Všimněte si, kolik času zabijeme laciným naříkáním, jako to s tím světem jde s kopce a jak je to čím dál hroznější. Ale víra, posílená v útočišti Hospodinově, ta si nenechá určovat svoje téma takovýmto laciným hořekováním a strašením.
Žijeme v době, kdy se strašení lidí stalo osvědčeným způsobem, jak se dostat k moci: Nejdřív se pomocí spřátelených médií nažene lidem strach či vzbudí neopodstatněné obavy - a pak se vynoří člověk, který tvrdí - já vás před tím vším ochráním - jen mi svěřte důvěru a pokud možno mne moc nekontrolujte. Kdysi si tak naháněla dušičky církev - strašila očistcem - a pak nabídla odpustky... Dnes se straší uprchlíky - muslimy - teroristy - zejména v této zemi, podle statistik jedné z nejbezpečnějších na světě. Takže dopadáme tak, že lidi začali rezignovat na vlastní svobodu a odpovědnost - a uchylují se čím dál víc pod křídla podivných autoritativních papalášů.
A tak - až zas z telky či internetu uslyšíme ono katastrofické už jste to VIDĚLI ??!!!- vzpomeňte si na žalmistův refrén - proto se nemusíme bát. A především - si vždy připomeňme - víra zve k jinému pohledu: POJĎTE - VIZTE - skutky Hospodinovy. Pojďte se koukat na Boží skutky - pohleďte, na čem samému Bohu záleží. Pojďte a vizte, čemu uprostranil tady na zemi Bůh - o co jemu jde, jaké poměry tu mají zaslíbené místo, poslední slovo:
Žalm to dosvědčuje jasně: Hospodin činí přítrž válčení. Staví se proti těm, kdo spoléhají na hrubou sílu, moc zbraní - ale také na zpupnost, ostré lokty, právo silnějšího - sílu svých peněz a zejména schopnost nahánět strach. Nepopírám, že to vypadá (a asi bude vypadat dál) - že násilnictví pevně zakořenilo na mnoha místech tohoto světa - že hulvátství a nepokryté lhaní se stalo účinými prostředky, jak dosáhnout moci a vlivu - ale víra se tím přesvědčit nedá.
Víra - která má za útočiště Hospodina - počítá s jiným výhledem - s jiným Pánem. S tím - jehož nebeští poslové jasně nad pastýřům v krajině betlémské vyhlásili - a na zemi pokoj. A proto i její pohled na situace na té zemi má jinou perspektivu. Právě tam, kde už se násilnictví pevně usadilo v sedle - právě tam, kde kvetou květy rabiátství a zpupnosti - a rostou plody strachu - právě tam Bůh Jákobův (a Otec JKa) přikazuje: USTAŇTE!!! Tady Bůh "nadělal pustin". Tady - uprostřed panství strachu a nepřátelství - uprostraňuje pokoji - a vytváří prostor pro obnovené žití.
Není to hned vidět - do statistik a výročních zpráv se to většinou nedostane. Ale svědectví o Bohu, který je s námi a stává se naším útočištěm, nás i tady opravňuje k naději o odvážnému pohledu víry. Že tento výhled ke království beze strachu - kde vlk s beránkem si bude hrát a králem bude dítě - není pohádka - nýbrž realita - nám dnes chce dosvědčit i stůl Kristův. Bůh je nám útočištěm - a proto i nad nastávajícím rokem i našimi vyhlídkami smí teď zaznít refrén víry: HOSPODIN ZÁSTUPŮ - S NÁMI PEVNÁ TVRZ - NÁM - BŮH JÁKOBŮV !!
Ž 46,2 Vl,Bn 1.1.’18
In: Říkám o Hospodinu: Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám. Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru. Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště, pavézou a krytem je ti jeho věrnost. Amen.
Píseň NP 2 (Bůh je záštita)
Modlitba
Náš Pane, stojíme tu teď před tebou - protože tys nás pozval - protože tys nám dal víc než zřetelně najevo, jak o nás stojíš. Shromáždils nás - a my věříme, že jsme si sem pouze neodskočili z našich domovů, rodin, práce a dní - ale že u tebe jsme doma, že tady dostává náš život opravdu lidskou podobu a nadějné vyhlídky. Dílo tvého milosrdenství a pravdy nás drželo, drží a podrží, vedlo a povede - a my tě za to vděčně chválíme -
a zároveň prosíme: I dnes se nám dej poznat a zvěstovat jako ten, jehož slovu lze věřit, na jehož dílo lze spolehnout, jehož vůlí stojí za to poměřovat svůj život. Amen.
Píseň s dětmi NP 8 (Hvězda)
1. čtení Ž 46
Píseň 533,1-7
kázání
Píseň 189B
Pozvání
Tento stůl, který jsme sami připravili, není náš. Věříme, že je to stůl Páně. Je nabídnut z jeho milosti všem, kteří chtějí vnímat Jeho dary a přece nemohou být slepí ke svým chybám, porušenosti a potřebě hledat Kristovu milost. Jeho nabídka není omezena na jednu tradici, jednu skupinku, jednu část jeho církve. On je Pánem a milujícím bratrem těch, kdo v něho věří a potřebují ho.
Modlitba:
A tak nyní následujme Ježíšův příklad a pomodleme se dříve nežli budeme sdílet jeho dary.
Pane Bože, Ty jsi nás stvořil. Dal jsi nám schopnost i možnost nést ovoce. Víš, jak chatrně zacházíme s Tvým obdarováním. Jak mrháme příležitostmi a jak neumíme Tebe prosit o uschopnění k novému začínání.
Prosíme, smiluj se!
Dej nám novou odvahu k otevřenosti vůči druhým, k nabízení těch darů a schopností, které máme. Dej, ať nezašantročíme příležitosti k pokoji, spravedlnosti a lásce, které před nás vždy nanovo stavíš. Ukazuj nám, jací smíme být, jací máme být před Tebou a pro druhé.
Prosíme, smiluj se!
Zakoušíme v životě mnohou bolest. Vnímáme utrpení druhých, slabých, odstrčených a zapomínaných. V tuto chvíli prožíváme sílu pozvání k slavnosti večeře, slavené na Tvou památku a pro naše povzbuzení, pro naši naději. Ty sám nás ujišťuješ, že život v posledku stojí za to. Potřebujeme však Tvou blízkost a pomoc, abychom věděli, že nic není dokonalé a zlo a hřích jsou připraveny nás napadnout.
Prosíme, smiluj se!
Modlíme se za sebe, zde shromážděni. Oslovuj nás, probouzej nás. Dej nové vědomí, že nemůžeme jinak nežli litovat, jak málo jsme udělali pro ty, kteří Tě potřebují. My sami se můžeme stát nástrojem Tvé pomoci. Dej ochotu vydat se těm, jejichž bolesti těla a nedostatky ducha jsou nám známy. Pomáhej nám prolamovat kruh zla, zloby a zmaru. Přiznej se k těm nejmenším a umenšovaným mezi námi. Přijmi nás s nimi.
Prosíme, smiluj se!
Pozdravení pokoje
Píseň: (Ó, přijď království Tvé, 4x)
Modlitba:
Pane Ježíši Kriste, zde mezi námi přítomný, za vše, co jsi pro nás udělal, a za vše, co jsi slíbil, co my můžeme nabídnout? Naše ruce jsou prázdné, naše srdce jsou tak často plna špatnosti. Nejsme hodni sbírat drobty spadlé z Tvého stolu... Ale Ty jsi milostivý. Máš moc nás proměnit. Rozpomínáme se na Tvou poslední večeři a prosíme:
Sešli svého Svatého Ducha na nás a na tyto dary chleba a vína. Dej, ať se stanou Tvým tělem, které hojí, odpouští a činí nás dokonalými. Abychom se i my směli stát Tvým tělem. Milujícím a pečujícím o tento svět, dokud tvé království nepřijde. Ve tvém jménu se společně modlíme:
Otče náš
Ustanovení
Mezi přáteli, kteří s ním stolovali, Ježíš vzal chléb a řekl: Toto je mé tělo. Za vás se láme.
Potom vzal kalich vína a řekl: Toto je nová cesta k Bohu, otevřená mou smrtí. Pijte z něho všichni....
Sdílení:
Pohleďte, toto je Váš Pán, přicházející k Vám v chlebu a vínu. Toto jsou dary Boží pro Boží lid.
Zváni je přijímat jsou všichni bez rozdílu církevní příslušnosti.
Píseň k VP: 697 Moc předivná
Modlitba:
Pane JK. vložil jsi svůj život do našich rukou. Nyní my vkládáme svůj život do Tvých. Již není důležité, čím jsme byli. Důležité je, čím se smíme stát s tebou. Ne až zítra, ale již dnes. Amen
Propuštění:
Jděte v pokoji.
Píseň: 281,5-6
Ohlášení
Poslání 1K 16,13n
Požehnání
Milost Pána našeho JKa, láska Boží a společenství DS s vámi se všemi. AMEN
Píseň 451,1-4