Sbor Českobratrské církve evangelické v Benešově

Rozhovor s dětmi
Co se začlo od včerejška zdobit – svítit – lesknout? „...“ (náměstí, ulice, domy, stromky – trhy)
To přijede nějaký slavný sportovec? Nebo generál? Nebo největší a nejuznávanější prezident na světě? „...“
Proč je všechno tak vyzdobené? „...“
(Ježíš? … a myslíte, že to takhle Ježíš po nás chce? „...“)
Takhle si to představovaly děti – co chodily poslouchat Markovo vyprávění o Ježíši:
Marku, už jsi viděl nádheru císařského triumfálního vjezdu? ...
To by bylo ... kdyby byl Ježíš takovým to pánem ... to by ho všichni brali vážně...
Marek se jen ušklíbl - a zazpíval jim z bible tuhle písničku “...”
1. Uváže oslátko ke kmeni vinnému / k révoví dobrému oslátko své
2. Práti bude pak ve víně roucho své / Ve víně rudém knížecí šat
3. Ta barva vína v očích mu zůstane / Nad mléko bělejší zuby jeho...
4. Uváže oslátko ke kmeni vinnému / k révoví dobrému oslátko své
Co to je za písničku, Mk? Ptaly se děti? Co je to za oslátko?

1. UVÁZANÉ OSLÁTKO
- uvázané oslátko? Na koho asi čeká? - divily se děti
- na koho čeká ??? Poslouchejte – začal vyprávět Marek

Když se Ježíš s učedníky přibližují k Jeruzalému, posílá Ježíš učedníky pro oslátko.
- jak to Ježíš věděl, že je tam nachystané? - ptaly se děti
Marek - odkdy je tam to oslátko uvázané? Přemýšlejte.
- od Gn 49,11 – od té doby – co se začla zpívat ta písnička o uvázaném oslátku. Od té doby tam čeká – na toho pravého Přicházejícího.
Co myslíte – je Ježíš ten pravý Přicházející? (Podle čeho poznáme?)
Začal někdo chromý skákat? „...“
Bylo někomu odpuštěno? „...“
Prohlédl někdo slepý? „...“
Přestal někdo díky Ježíšovi plakat? „...“
Začal někdo díky Ježíši s radostí věřit PBu?
Přijíždí s ním vlak Boží? „...“

Takhle Ježíšovi věříme – a proto můžeme to uvázané oslátko odvázat – a přivést k Ježíši
(Děti odešly odvázat UVÁZANÉ OSLÁTKO U FILODENDRONU)

2. (vyhlášení Ježíšovy mesiášské blízkosti)
- a víte jak dál ukázali Ježíšovi učedníci a přátelé – to je ten pravý Přicházející?
- udělali mu z plášťů koberec – jak pro slavnou návštěvu
(děti dělají z čátků koberec od dveří modlitebny - až kam ko povedeme? Ke kříži vepředu)
a když se začali sbíhat lidé - bylo potřeba taky něco zpívat a volat:
- a tak ZÁSTUPY VOLALY:
- Hosanna - „Hosana!“ To znamená Sláva! „Přichází ten, koho posílá Bůh.“
Opravdový zachránce!

3. (starší děti - při bohoslužbách jsme vynechali)
Ježíš vjel do Jeruzaléma jako král poslaný od Boha. Mesiáš, Pomazaný — tak tomu králi proroci říkali. A věřili, že přijde rovnou do jeruzalémského chrámu. Také Ježíš hned zamířil do chrámu. Ale to, co tam viděl, mu velkou radost neudělalo. Protože byl Jeruzalém plný poutníků a už se tu skoro nedal najít nocleh, odešel Ježíš s učedníky na noc do blízké vesnice jménem Betanie.
Ráno se vrátili do města a šli do chrámu. V chrámu sloužili kněží a velekněží. Měli poslouchat Pána Boha a konat svou službu tak, aby všichni lidé, kteří sem přijdou, se mohli modlit, přinášet oběti, slyšet, že jim Pán Bůh odpouští. Aby odtud každý mohl odejít s ulehčením a s radostí.
Jenže chrám vypadal spíš jako nějaký velký obchoďák před vánocemi. Směnárníci tu vyměňovali peníze, protože do chrámové pokladnice se nesměly dávat ty římské. A taky se tu prodávala zvířata k oběti, aby je s sebou poutníci zdaleka nemuseli celou cestu hnát. Všude byl hluk, zmatek, obchodníci překřikovali jeden druhého. Vůbec to nevypadalo jako v kostele.
Ježíš se rozzlobil – a začal stoly směnárníků a stánků prodavačů holubů převracet. A řekl: „V bibli se píše, že Bůh řekl: Můj dům bude domem modlitby pro všechny národy. Ale vy jste z něho udělali doupě hrabivců a lupičů!“
Velekněžím a zákoníkům se taková kritika samozřejmě vůbec nelíbila, a tak začali přemýšlet, jak by mohli Ježíše zlikvidovat. Netroufli si ale na něj ve dne, protože to by se lidé kolem vzbouřili a bránili by ho. A na noc Ježíš s učedníky odcházeli z města spát do Betanie, aby tam byli v bezpečí.
Takhle Ježíš prokázal – že je ten pravý přicházející – udělal místo pro všechny děti Boží.

Píseň Už přijíždí vlak Boží

Pro dospělé
„HOSANA! Požehnaný který přichází ve jménu Páně! Požehnané přicházející království!“
K tomuto společnému očekávání i vyzpěvování nás advent zve. Vítat Ježíše.
- s touhle adventní písní si můžeme uvědomit: Nemusíme jen pořád dokola, čím dál unaveněji, prosit „přijď tvé Království“ – nám se také nabízí příležitost s vděčností a velikou úlevou volat Požehnaný Přicházející!
Díky, že jsme se dočkali, díky, že jsi všem přines spásu a že ona přichází také k nám.
Díky, že právě s tebou, králi na oslátku, přijel vlak Boží, který naloží všechny utrápené, domlácené, odkopnuté, ponížené, slepé, chromé, odsouzené k živoření či věčnému pocitu viny.
Díky, před tebou se, požehnaný Králi králů, dobrovolně skláníme.

Z muzikálu Jesus Christ Superstar máme to „Hosana heysana“ zažité jako davové vítání náboženské celebrity, ale to volání je ryzím výkřikem víry: „Spas, zachraň, prosím!“
Neprosíme přitom jen ve smyslu „SOS“ (Pomoc! Potřebujeme zachránit!).
Tohle žalmové volání zároveň znamená:
Když už jsi tady, Ježíši, když ses teď na oslátku zjevil jako ztělesnění mesiášských zaslíbení, jako ztělesnění přicházejícího království, konej to, proč jsi přišel: zachraňuj, spas.
Proto jsme na 1. adventní zváni k večeři Páně, vždyť co jiného příchod a blízkost spásy připomene hmatatelněji?
Koneckonců, ono „Hosana, požehnaný, který přichází,“ je píseň, která právě ze slavení večeře Páně v prvotní církvi pochází.

Ten tradiční příběh z první neděle adventní o králi na oslátku má ovšem i svou podvratnou polohu. Ti lidé, kteří se takhle odvázali kolem odvázaného oslátka, vítají Ježíše jako pravého Pána svých životů. Pána záchrany, svobody, naděje a v neposlední řadě spravedlnosti.
Přitom vjezd na oslu parodoval velikášství přehlídek vítězství mocných, při nichž císař či jiný papaláš na bílém oři uprostřed vojsk, ale také vedených zajatců předváděl svou moc a sílu.
Ježíš na oslu spíš „triumfuje – netriumfuje“, představuje se jako mocný – bezmocný, do královského „oděný – neoděný“ tak trochu jako královna Koloběžka.

Přijmout ho s důvěrou neznamená, že jsme automaticky na straně toho, který už to všechno vyhrál. Koneckonců, právě tohoto krále - nekrále zanedlouho mnozí opustí, zklamaní jeho bezmocí. Přesto má smysl se mu s důvěrou svěřit. A vítat ho s vírou, že právě jeho záchrana se uprostřed našich dní ukáže
- jako moc která podvrací lidskou pýchu a nadutost těch, kdo rozsévají zoufalství
- a jako kralování mesiášské moci předivné – která nese, drží, vysvobozuje, obdařuje nadějí a proměňuje život k spravedlnosti a lidskosti.
Vítej králi náš.

Mk 11,1-19 Bn 3.12.2017
In: Brány spravedlnosti mi otevřete, vejdu jimi vzdávat chválu Hospodinu. Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Tobě vzdávám chválu, žes mi odpověděl, stal ses mou spásou. Amen (Ž 118,19nn)
Píseň: 273,1-4
Modlitba
Hospodine, náš Bože a Otče, když ty jsi při díle,smíme rozpoznat, co je klam a co je opora. Když ty jednáš, neobstojí pýcha moci, bezpráví ani zotročující zvůle. Tvé vysvoboditelské skutky uprostraňují svobodě, pokoji, obnově života, spravedlnosti a pravdě. Překvapuješ - nás, kteří jsme ti už přestali věřit, církev malomyslnou a přivyklou tomu, jak to v tomhle světě chodí. A umíš zaskočit i ty, kdo si libují ve své pýše, spoléhají na svou sílu a sebejistě vyhlašují, že nad ně není. Dej nám tedy zakusit svou překvapivou blízkost. Dej nám potkat tvou předivnou moc jako záchranu, jako osvobození k naději a lidství. Daruj adventní blízkost všem, kteří se dnes ve tvém jménu scházejí. Amen.
Rozhovor s dětmi
Co se začlo od včerejška zdobit – svítit – lesknout? „...“ (náměstí, ulice, domy, stromky – trhy - advent)
To přijede nějaký slavný sportovec? Nebo generál? Nebo největší a nejuznávanější prezident na světě? „...“
Proč je všechno tak vyzdobené? „...“
(Ježíš? … a myslíte, že to takhle Ježíš po nás chce? „...“)
takhle si to představovaly děti – co chodily poslouchat Markovo vyprávění o Ježíši:
Marku, už jsi viděl nádheru císařského triumfálního vjezdu? ...
To by bylo ... kdyby byl Ježíš takovým to pánem ... to by ho všichni brali vážně...
Mk se jen ušklíbl - a zazpíval jim z bible tuhle písničku “...”
1. Uváže oslátko ke kmeni vinnému / k révoví dobrému oslátko své
2. Práti bude pak ve víně roucho své / Ve víně rudém knížecí šat
3. Ta barva vína v očích mu zůstane / Nad mléko bělejší zuby jeho...
4. Uváže oslátko ke kmeni vinnému / k révoví dobrému oslátko své
Co to je za písničku, Mk? Ptaly se děti? Co je to za oslátko?
1. čtení Gn 49,8-12
Píseň s dětmi Přiblížil se NP 5
kázání Mk 11,1-2
Píseň Už přijíždí NP 15
Kázání
Píseň 262,1-3
CONFITEOR
Pokořme se před svatým Bohem a v tichosti srdcí mysleme na své viny:
Náš Pane, nenalézáš nás jako lidi, kteří dychtivě vyhlížejí tvůj příchod. Místo co bychom spěchali vítat tvůj příchod, spěcháme za svými starostmi nebo naplněním vlastních předvánočních očekávání. Místo co bychom slavili tvé přicházející království, projevujeme se jako ti, kdo se podávají panujícím náladám a poměrům. Místo co bychom kráčeli tímto světem jako nezaměnitelný zástup svědků tvé spravedlnosti a svobody krále na oslátku, splýváme se zpohanštělým davem okolo nás. - Tím vším se zpronevěřujeme svému poslání a zatemňujeme tvoje dílo.
BaS, potvrďme své vyznání – vy i já - hlasitým VYZNÁVÁME. „...“
Ty nás však, Pane, nenecháváš být. Sám připravuješ cestu spásy - nám pro ni otevíráš oči. Příběh evangelia nás probírá k novému očekávání, naději a radosti tvých učedníků.
BaS, vyznejme svou důvěru v blízkost přicházejícího Pána – vy i já - hlasitým VĚŘÍME “...”
Protože nám JK otevírá možnost života ve vzájemnosti a skutečném pokoji - smíme se i my smířit se svými nepřáteli, odpouštět těm, kdo nám ublížili a mít naději pro ty, pro něž jsme ji ztratili.
Vyznejme to hlasitě – vy i já: PRO LÁSKU KRISTOVU ODPOUŠTÍME.
Slovo milosti: (Iz 62,11)
Vyřiďte dceři sionské: Hle přichází tvá spása! Hle svoji mzdu má sebou, u sebe svůj výděek. Nazvou je “Lid svatý”, “Hospodinovi vykoupení”, a tebe nazvou “Vyhledávaná” a “Město neopuštěné”.
Pozdravení pokoje
PÍSEŇ 262,6
Tebe vítáme, králi na oslátku. Vždyt s tebou přichází spravedlnost pro utlačené, vysvobození pro ustrašené a zotročené, čas kdy si hříchem zchromlé stvoření může svobodně poskočit, lidé osleplí pozlátkem prohlédnou a otupělí věřící dostanou srdce plné živé víry. Takto jsi přicházel k mnohým, takto přicházíš i k nám.
Připomínáme si tuto tvou blízkost s apoštolem, který dosvědčuje:
Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že - Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb - a díky činiv - lámal - a řekl: VEZMĚTE, JEZTE - to jest tělo mé, které se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Takž i KALICH - když povečeřel - řka: TENTO KALICH je ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrát koli píti budete - na mou památku.
Kolikrát byste tedy chléb tento jedli a kalich tento pili, smrt Páně zvěstujete, dokud on nepřijde.
Přijď již tedy, Pane Ježíši. Požehnaný, který přicházíš ve jménu Hospodinově. Hosana na výsostech.
OTČE NÁŠ...
POZVÁNÍ
Za 9,9.16: Aj, král tvůj přichází k tobě spravedlivý a spasení plný, chudý a sedící na oslu, na oslátku malém. A tak je vysvobodí v ten den Hospodin, Bůh jejich, jako ovce pásti bude lid svůj.
Slavit u stolu Kristova přicházejícího Krále jsou bez rozdílu církevní příslušnosti zváni všichni, kdo věří v jeho spasitelnou blízkost a chtějí ji spolu s ostatními slavit a přijímat.
PÍSEŇ 397
MODLITBA
Ježíši Kriste, tvůj stůl nás spojil do společenství odpuštění, radosti a naděje. Duchu svatý, připomněls’ nám živě dílo našeho Spasitele - jako událost, která přichází i do našich životů a našeho času. Bože, přijmi náš dík a chválu, že nás neopouštíš a my smíme zakoušet příchod tvého mesiášského králování. AMEN.
PROPOUŠTĚNÍ:
Naplnil se čas a přiblížilo se KíBí. Čiňte pokání a věřte evangeliu. Jděte v pokoji.
Píseň 262,7
Ohlášení
Přímluvy (Přijď Kí tvé)
Poslání 1Pt 5,5b-7
Požehnání 1Pt 5,10n
Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu, po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ. Jemu náleží panství na věky věků. Amen
Píseň NP 25 (Můj Pán všechny svolá)