Vzkříšení dcery sionské. Marek 5,21-43 a Jeremiš 8,19nn (bohoslužby na závěr víkendovky)

Co vytýkal prorok Jeremiš Božímu lidu v chrámu? “...”
(máte nečisté srdce - tvrdé jako kámen - nechce poslouchat Hospodinovy vzkazy.)
Myslíte, že v té době přestal mít Pán Bůh svůj lid rád? “...”
Lid by si to zasloužil - ale Hospodin ho nepřestal mít rád.
Proto Božímu lidu Jeremiáš říká krásným jménem - “dcera sijonská”.

Je to krásné pojmenování - ale písně, které o dceři sijonské prorok zpíval - jsou čím dál smutnější:
Když ta dcera sionská opakovaně neposlouchala - začal nad ní Jeremiáš plakat. Ten jeho pláč byl pláč nad tím, že nebere vážně Hospodina - pláč nad tím - že nic nevyléčí její rány - že nic nezabrání nepřátelům - aby dobyli Jeruzalém - protože Bí lid pohrdl svým obráncem. "Dcera sijonská umírá," naříkal prorok - a byly to nejsmutnější písně z jeho prorockého repertoáru.

(Ježíš může cosi udělat i s tím, kdo je oplakáván jako mrtvý)
1. za Ježíšem přibíhá otec Jairus
- ředitel školy - synagogy -
- co se tam čte a učí? “...” Příběhy Tóry a proroků (taky Jeremiáše)
- a ten ředitel synagogy naříká:
- má 12 letá dcera je na smrt nemocná - pojď na ni vložit ruce - ty s ní můžeš ještě něco udělat!

- kdo to je podle Jaira “dcera”? “...”
- jeho dvanáctiletá - tedy “malá dospělá”
- ale taky dcera o níž se čte v příbězích proroků - “dcera sionská”.
- takže ten příběh máme podle Marka sledovat jako příběh o dceři Jairově - i o dceři siónské

2. Ježíš na nic nečekal a vydal se za ním
- a samozřejmě - spousta lidí s nimi
- v tom zástupu se najednou objevila žena - 12 let trpící nevyléčitelným krvácením -
- když ztrácela krev - ztrácela život - a peníze (za doktory) - a ztratila společenství (mohl do chrámu někdo od krve? - nečistý - nesměl do chrámu)

- když se doslechla o Ježíšově blízkosti - popadla ji BLáZNIVá ODVAHA - půjdu k němu!
- vyšla na ulici - a ona - nečistá, která se nikoho nesměla dotýkat - se ho dotkla. Zezadu (styděla se? že je podle kněží nečistá? - bála? - )
- každopádně pocítila - jsem v pořádku. Moje krvácející rána je vyléčená.

Ježíš se hned ptal - kdo se mne to dotkl!?
- ta žena - v bázni poznala - čeho jsem se to odvážila - musím se přiznat - já...
Ježíš odpověděl - Neboj se a netrap se. I ty jsi milovaná Bí dcera. A pamatuj - neuzdravil tě dotyk “zázračného léčitele" - ale VíRA - že ti můžu pomoct PRáVě Já - jako ten, kterého léčit poslal Hospodin.
Jedna dvanáctileté soužení a trápení a bezútěšnost - byly vyléčeny.

3. Ale v té chvíli přišli za Jairem poslové - s přesmutným poselstvím:
- tvá dcera zemřela - nech “mistra” jít...
- ale než stačí Jairus něco říct - vzal si slovo Ježíš:
“NEBOJ SE o dceru - a věř!”
(jako kdo měl Jairus věřit? “...”)
(a jak to té ženě Ježíš pověděl? “...” I ty jsi milovaná Bí dcera. A pamatuj - neuzdravil tě dotyk "zázračného léčitele" - ale VíRA - že ti můžu pomoct PRáVě Já - jako ten, kterého léčit poslal Hospodin.

4. když přišli k Jairovi
- byly všude černé plačky a hlasitě naříkali + lidé v černém
- sice naříkali - ale taky se posmívali Jšovi - co ten tady chce, teď už nic nezmůže!

Ježíš - vy ji oplakáváte a pohřbíváte - ale já vím - že ta dcera ještě bude žít!
- plačky a lidi v černém vyhnal
- a sám - jen s rodiči a P+J+J - šel k ní
- nevložil NA NI ruku - ale VZAL JI ZA RUKU - ne jako lékař - ale jako když ženich bere nevěstu -
- ona totiž 12letá se už mohla vdávat...
- a řekl jí “dívenko vyřizuji ti - vstaň!”
- a ona vstala...

5. pro koho a kom je ten příběh?
- o 12 letém zavržení - o 12leté dívce
- o sijonské dceři - o Bím lidu, když se z něj stane “zmetek”
- i když se z Bího lidu stane zmetek - ba dokonce když umře - může z něj něco udělat Ježíš. K tomu byl pozván.

Stojí Ježíš proti Jeremiášovi?
Jeremiáš kritizoval tvrdé srdce - Ježíš ho kritizuje také
Jeremiáš kritizoval postoj “v neděli k nebi pozdvihni hlavu, v pondělí hleď zas ztratit se v davu” - Ježíš tohle kritizuje taky.
Jeremiáš nad dcerou siónskou plakal (ne jako plačky - doopravdy, bolelo ho to v srdci)
- ale Ježíš i ten jeho prorocký pláč utišuje -
- když už byste chtěli nad Božím lidem, nad církví zlomit hůl - když vám připadá na odpis, mrtvá - já beru církev za ruku - zvedám ji k novému životu
- tak tvoří čisté srdce - vyhání z něj sobectví - i beznaděj - a vrací nám chuť žít - jako děti Bí.

Dospělým: Co nás tenhhle příběh učí o Jši?
- je zaslíbeným “ženichem”, který se ujímá i “nevěsty” bez života (to nám mj. živě připomíná VP)
- nenechává lidi v pláči a beznaději ani tváří v tvář umírání a smrti
- vyřizuje, že Boží království je nadějnou silou i proti smrti a zániku, ale je to slovo života a naděje pro církev a sbor:
- jeho slovo přichází - a staví na nohy - když bychom chtěli pohřbít všechno, na čem nám záleží.
- a navíc - vyhání takové ty nářkomily - kteří si libují v bědování - místo co by hledali zdroj víry a naděje.
Vyhání je se shromáždění Božího lidu
Tak uprostraňuje životu a naději.
Amen

Mk 5,21-43+Jr 8,19nn weekendovka 29.10.17
In: Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě? Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě. Ten dojde požehnání od Hospodina, spravedlnosti od Boha, své spásy. Amen (Ps 24,3-5)
Píseň: 642 (Sv 356)
Modlitba DA
Píseň NP 39 (Jeremiáš)
Slovo k dětem
Čtení: Jer 8,19-23
Píseň: Nevím Pane (Sv 216)
Kázání (číst Mk 5,21-24)
Píseň: Spí (Sv 303)
Ohlášky
Přímluvy: Přijď Kí tvé
Poslání Za 8,14-17
požehnání (Mk 5,34)

Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!
Píseň 690