Jak si dnes zpřítomnit Kristovo vítězství? Jeho sílu - nadějnost - jeho radost?
Máme pořád dokola zpívat “Buď tobě sláva, smrt již nemá práva”, a s tou krásnou velikonoční melodií se aspoň na chvíli povznést mimo náš čas a prostor? Jak dnes rozhořet svá srdce...? Srdce tolikrát unavená - zdeptaná tím, co na nás doléhá - unavená z toho, jak málo toho naše víra zvládne neřkuli vyřeší?
Tohle jsou pochyby, námitky, tísně - do kterých se dostáváme - a jsou to tísně a pochyby - které nikterak nemusíme zamlčovat - dokonce se za ně ani nemáme stydět. Ví to evangelista sám - a jeho vyprávění je umožňuje vyslovit. Vyslovit otevřeně - před sebou - před druhými - i před Bí tváří.
Ale můžeme-li je bez obav vyslovit - je také třeba naslouchat - když na ně evangelijní vyprávění dává odpověď. Proto dnes doprostřed našich hovorů a úvah a otázek - co s tím naším nehořícím srdce - PŘICHÁZÍ VZKŘÍŠENÝ Kristus sám: Najednou se vztyčí uprostřed evangelistova příběhu i našeho shromáždění - a zdraví nás pozdravem z Království Božího: POKOJ VÁM!
Jen si ten pozdrav Vzkříšeného naplno poslechněme: Pokoj vám! Nekárá pochybující víru - neumlčuje naše otázky - nepovyšuje se nad naši neschopnost porozumět - ale dává pokoj. Jako světlo doprostřed mlhy nejasností - jako nově proudící život, když nám docházejí síly. Jako uklidnění uprostřed vystrašenosti - jako vysvobození z beznaděje a úzkostí, když nám chtějí diktovat, čemu věřit a podle čeho se řídit.
2. Kudy se k nám ten pokoj dostává - a jak s námi podle evangelisty zůstává?
- tak, že nám Vzkříšený Pán OTEVÍRÁ Písma. Otevírá s námi a pro nás příběhy Boha A+I+J, příběhy Izraele, vysvobozeného z otroctví - příběhy a kázání proroků. Tuhle zvláštní literaturu s námi Vzkříšený Pán probírá - její sílu nám zpřítomňuje, její naléhavost představuje - a tím otevírá naši mysl. Tak z nás tvoří učedníky kteří mají kam chodit načerpat inspiraci - a kde se potkat s jeho blízkostí.
Když nám evangelista vypráví, jak to bylo s učedníky po velikonocích dál - zdůrazňuje opakovaně:
Díky Vzkříšenému přestávají být příběhy bible minulostí z uzavřené knihy. Zas to žije, zas to kvasí, zas zní živé slovo. Dospělí zjišťují - nebyly to jen pohádky pro děti, co jsme v mládí slýchali.
Někdejší nevěřící zjišťují - ono se tomu dá věřit - i když nám to zprvu připadalo jako neskutečná bláznivina. Úzkostliví a bázliví zjišťují - ono se podle těch příběhů dá spolehlivě orientovat celý náš život... Hledači náboženských tajuplností zjišťují - nemusíme se pídit pořád za nějakými utajovanými šiframi a hesly - vždyť bohatství těchhle příběhů nám bude ještě pěkně dlouho zdrojem těch největších překvapení.
Díky Vzkříšenému Pánu - se tak i my ocitáme na cestě poutníků z otroctví do zaslíbené země. Díky Vzkříšenému Pánu pro nás přikázání přestávají být náboženskými chytáky, které nás usvědčují, že před Bohem propadáme z mravů. S o to větší důvěrou smíme poslouchat, jak nás Boží rady směrují - jak nás dílo spásy nalézá v naší zabedněnosti a ztracenosti - jak nás slova starých svědků pravdy zastavují - a k dobré Boží lidskosti přetvářejí naše žití.
A v neposlední řadě z těch příběhů také slyšíme: když na cestě zachráněných padáme - pozvedá nás Bí věrnost. Když nám vyprchaly první krásné dojmy z života víry a nastoupila šedivá realita církve - zjistíme - ona - díky Bu a jeho vzkříšenému mesiáši není zdaleka tak šedivá, ale dokáže vždycky znova inspirovat - tak jako když se na jaře všechno krásně rozzelená.
3. A co s tím my? VY JSTE TOHO SVĚDKY - slyšíme. Vy, jak jste se tu dnes kolem toho příběhu sešli - a jak k vám mluví. Není důvod, proč bychom si tohle “poslední slovo” Vzkříšeného Pána pro jeruzalémské učedníky nemohli právě tak přivlastnit i my: Jste svědky jedinečného příběhu svobody a naděje. Jste svědky příběhu Božího - jak začal kdysi Izraelem -
- jste svědky toho, jak ten příběh naplno propuknul v cestě Ježíšově - jste svědky utrpení tohoto zvláštního Mesiáše - a jste svědky, že byl vzkříšen - a svou podivuhodnou blízkostí zmocňuje k víře a svědectví nové a nové lidi.
Nechat se zmocnit Vzkříšeným Pánem ke svědeckému poslání - znamená tedy díky němu a od něj uslyšet - smíte Písmo otevírat a číst jako živý příběh svobody, naděje a velikého očekávání.
VY jste svědky toho, že bible není příručka, jak lidi mrzačit, kádrovat a odsuzovat - ale může se stát slovem, které obvazuje rány - hledá ztracené ovce - a spojuje nás do společenství těch, kdo se radují nad návratem zahynulých. Vy jste svědky toho - že má cenu činit pokání - tázat se nad smyslem a směrem lidského života - zastavovat sebe - a druhé - pojmenovávat pravdivě zbloudění a nezatloukat provinění - protože je ke komu se obrátit. Vy jste svědky toho, že tam, kde my bychom nad druhým (a někdy i sami nad sebou) zlomili hůl - Bůh ji neláme - protože Ježíš ji nelámal - a místo toho chodil za ztracenými případy, za všemi, na něž jejich spořádaní současníci hleděli skrz prsty. Vy jste svědky toho, že slova proroků a apoštolů nejsou jen starobylá a zajímavá náboženská moudra - která lze občas ocitovat nebo vystavit v knihovně (a tak vystavit na odiv svou duchovní nadřazenost nebo úroveň) - ale že tu zní svědectví o převratné blízkosti toho, který poníženým dává vládnout královstvím (zatímco bohatí a sebejistí frajeři života s prázdnou odcházejí...)
Vy jste svědky toho . že se tu nesetkáváme jako spolek oprašovačů náboženských tradic. Ani jako zájmový klub o křesťanské náboženství - nebo parta více či méně dobrých známých. My slavíme tento den - jako příležitost Vzkříšeného Pána - jako jeho den. Jako den jeho naděje a jeho životodárného milosrdenství. On, jako živý Pán - proráží bariéry času - a tvoří nové a nové příležitosti - i pro nás - dnes - právě teď.
4. Pokoj vám - oslovil nás na úvod Vzkříšený. - a tak bychom čekali, že se s námi nakonec rozžehná něčím na způsob - “a nebojte, teď už zůstaneme pořád spolu... - teď už to bude pořád dobrý.” Jenže my nesledovali závěr romantického seriálu - ale závěr velikonočního evangelia. A to končí - rozloučením. Rozžehnáním. Tenhle příběh se nebude nastavovat 2., 3. či 17. sérií - dokud to diváky nepřestane bavit.
Jako ten nejpravdivější svědek Boha živého - svědek Pravdy a naděje - je ježíš na závěr vzat k Bohu - tak, jak se to v příbězích jeho bible, co nám ji tak živě otevřel - vypráví o MOjžíšovi nebo Eliášovi. Jšův příběh - od vánoc po nanebevzetí - je uzavřený. Dokonal svoje dílo. Řekl vše, co bylo potřeba - nasměroval a oslovil dostatek svědků - otevřel příběhy Písma - a zanechal příběh svůj - jako jejich nejjasnější završení. A nám otevřel srdce i mysl - abychom takto inspirováni - nasměrováni - obdarováni - šli dál.
Dál - jako ti, kdo přece nejdeme sami. Neboť v jeho případě - rozžehnání - znamená požehnání.
Odplynul, zmizel jejich očím i uším - když jim žehnal. Když ujišťoval - s autoritou toho, kdo rozumí Mojžíšovi - i toho, kdo je živý navzdor smrti a hrobu - já za tu vaši další cestu ručím. Nezůstanete na ní sami - a nezůstanete bez mých darů - pro vás i mnohé další.
Uvedl jsem vás do příběhu - který má otevřenou budoucnost. Posílám vás na cestu - s ROZEVřENOU perspektivou. když se po ní vydáte - zjistíte - je otevřená - k novým lidem - k novým vyhlídkám - k novým šancím. A kupodivu - s těmi starými písničkami a příběhy z Ježíšovy bible (z bible, co nám ji Vzkříšený Pán otevírá) nám ani nijak neubývá sil. Dá se jít dál... navzdor všem bariérám a překážkám. Vždyť když zní požehnání, můžeme my slyšet: Nezůstanete sami - a jednou vás přivítám v cíli.
Díky Pane, za to, že nás přivádíš k Písmu, otevíráš pro nás jeho příběh - naše hlavy i srdce otevíráš pro jejich zvěst - a tak z nás tvoříš svědky evangelia. AMEN
Lk 24,36-53 Vl,Bn 21.5.17
In: Oslavovati tě budu, neboť jsi mne vyslyšel a byl jsi můj vysvoboditel. Kámen, který zavrhli stavitelé, učiněn jest hlavou úhelní. Od Hospodina stalo se to a jest podivuhodné před očima našima. Tento jest den, který učinil Hospodin, a protož plesejme a radujme se v něm. (Ž 118,21-24)
Píseň 158
Modlitba
Ježíš Kriste, vzkříšený Pane, vítězi nad smrtí i každou beznadějí - ty přicházíš - ty dáváš zaznít vítězné zprávě o spáse - a my s údivem, zjišťujeme: přicházíš i doprostřed našich dní, našich životů, naší nevíry, nelásky a beznaděje. My jsme tě nijak zvlášť nehledali - a ty se ohlašuješ uprostřed nás. S novou živostí dáváš zaznít starým příběhům Písma. Staráš se, aby naše víra nezplaněla. Otevíráš i pro nás budoucnost Božího království. Zveš na cestu následování - a sám nám ji prošlapáváš. Jsi tu - a my tě překvapeni i vděčni vítáme. Předkládáme ti, s čím si nevíme rady, své úzkosti a pochyby - a otevíráme se tvým darům - s prosbou Smiluj se nad námi. Amen
Píseň s dětmi NP 52 (tři mládenci v peci)
1. čtení Lk 24,36-45
Píseň 367
kázání
Píseň - 345,1-3.5
solo+sbor+solo+sbor (Štěpán Urban)
CONFITEOR
Pokořme se před svatým Bem a v tichosti srdcí vyznávejme: Náš Pane, nedokážeme ti odvážně otevřít srdce a s vynalézavostí dosvědčovat tvou blízkost. Neumíme ti sami od sebe darovat čas, ani důvěru, odhodlání a práci. Selháváme i v tom, když máme předat svědectví o tobě lidem, mezi nimiž žijeme. Tím vším se uzavíráme blízkosti tvého království a bráníme tvému dílu v tomto světě.
Před tebou, Bože, vyznáváme svůj hřích.
-SaB, vyznejme to hlasitým: VYZNÁVÁME “...”———
Ty nás však oslovuješ, inspiruješ, prokazuješ svou věrnost a vyvádíš na cestu směřující k lásce a svobodě. Věříme, že toto tvé dílo záchrany začalo s Izraelem, plně nás zastihlo v Kristu a pokračuje skrze Ducha Svatého i v tomto společenství tvého lidu.
vyznejme svou důvěru hlasitým VĚŘÍME “....” ———
Protože nám Kristus dal svobodu odpuštění, i my můžeme žít v nových, svobodných vztazích s druhými lidmi.
vyznejme to hlasitě - PRO LÁSKU KRISTOVU ODPOUŠTÍMe “...”
Poslyšte slovo milosti (Iz 54,10)
I kdyby ustoupily hory a pohnuly se pahorky, moje milosrdenství od tebe neodstoupí a smlouva mého poje se nepohne, praví Hospodin, tvůj slitovník.
Pozdravení pokoje
Píseň: CHleba a víno neseme
USTANOVENÍ
A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.....
A vzav chléb - a díky činiv - lámal - a dal jim, řka: TO JEST TĚLO MÉ, KTERÉ SE ZA VÁS DÁVÁ. To čiňte na mou památku.
Takž i KALICH - když bylo po večeři - řka: TENTO KALICH JE TA NOVÁ SMLOUVA V MÉ KRVI, KTERÁŽ SE ZA VÁS VYLÉVÁ.
EPIKLEZE
Náš Pane, připomínáme si velikonoční vítězství našeho spasitele JKa i jeho oběť a slavíme jeho památku, jak nám přikázal. Prosíme o tvého Ducha, aby posvětil nás i dary chleba a vína, které před tebe předkládáme. Chléb, který lámeme, nechť je společenstvím těla Kristova a kalich dobrořečení, kterému žehnáme, nechť je společenstvím jeho krve - abychom přijímajíce byli ve víře účastni jeho těla a krve se všemi jeho dobrodiními.
OTČE NÁŠ...
POZVÁNÍ
Ke stolu Kristovu jsou bez rozdílu církevní příslušnosti zváni všichni, kdo věří v životodárnost jeho díla i oběti a chtějí je spolu s ostatními přijímat a sdílet.
Haleluja. Kralovalť Pán-Bůh náš všemohoucí. Radujme se a veselme se a chválu vzdejme jemu. Neboť přišla svatba Beránkova a manželka jeho připravila se. BLAHOSLAVENí, kteříž jsou k večeři svatby Beránkovy povoláni
PÍSEŇ 397
MODLITBA
Chválíme tě Pane za hostinu tvého království, chválíme za to, že obnovuješ naději a vyprahlou víru. Kdyžs’ nás posílil na cestě následování, drž nás na ní svým Duchem, otevírej naše oči pro potřebné bližní, otevírej ústa ke svědectví evangelia, otevírej srdce pro milování bližních podle tvého příkazu i příkladu. - Takto nás veď a provázej - dokud ty sám nepřijdeš. Amen.
PROPOUŠTĚNÍ:
Co oko nevidělo a ucho neslyšeli - co ani člověku na mysl nepřišlo - připravil B těm, kteří ho milují. Jděte v pokoji
Píseň: Truv. - Závěr
Ohlášení
Přímluvy
Poslání 1. J 2,28n
Požehnání
Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí DS. Amen
Píseň NP 23 (Dál)