Sbor Českobratrské církve evangelické v Benešově

"Dotírali na Piláta stále silnějším křikem - až jejich řev naprosto převážil.. A tak Pilát nakonec vynesl rozsudek, kterým vyhověl jejich požadavku." Tohle je ve stručnosti jádro a smysl dnešního oddílu a vlastně i klíč k celému příběhu o soudu s Ježíšem. Klíč problematický a přitom téma stále aktuální. Nejen před velikonocemi, na velký Pátek, ale i 2000 let po nich.
Evangelista Lukáš si ve svém líčení dává záležet na tom, aby vyniklo a jasně zaznělo: z hlediska úřadů římské říše se Ježíš ničeho podvratného nedopustil. Třikrát to veřejně prohlásil římský místodržící Pilát a jako druhý svědek potvrdil i čtvrtkrál Herodes: Ježíš podle nich nebyl žádný protiřímský rebel, jakými jinak Judsko jeho časů oplývalo, a nebýt davu, zmanipulovaného veleradou, by nikdy nebyl odsouzen k trestu pro vzbouřence proti Římu - k popravě ukřižováním.
Žádný důvod, který by ospravedlňoval tenhle rozsudek, Pilát nenašel.

Oč pozitivněji vyznívá scéna pro Ježíše (a v neposlední řadě i Piláta), o to hůř z ní vycházejí členové velerady a shromážděný dav židů. Nejenže si pod taktovkou velerady vynutili popravu nevinného Ježíše, ale navíc si svým řevem vymohli propuštění vraha Barabáše. Tenhle cejch, evangelijní cejch, se proti příslušníkům židovského národa obrátil o pár století později, když se křesťanství stalo oficiálním říšským náboženstvím a evangelijní příběhy obecně respektovanou literaturou. Z židů se naopak mj. i díky výmluvným křesťanským kazatelům stali postupně nepřátelé Krista, celé společnosti, a nakonec obětní beránci křesťanské Evropy.
Chtěl tohle Lukáš a další evangelisté? Šlo jim o to, zadělat na všechna další, tentokrát křesťanská - srocení davu, který už nebude volat “Ukřižuj”, ale “Židé nám ukřižovali našeho Pána”?!

Lukášovi šlo při vyprávění o Pilátovi, jehož ukřičel jeruzalémský dav, vpodstatě o jediné. Obhájit Ježíše a jeho následovníky v očích římských úřadů: Nejsme žádní podvratní živlové. Žádní rebelové osnující povstání proti císaři. Už náš zakladatel Ježíš byl takto neprávem osočen a Pilát dobře poznal, že je nevinný, a odsoudil ho proti své vlastní vůli. Vždyť tehdy v Jeruzalémě dotírali na Piláta stále silnějším křikem, až jejich řev naprosto převážil. A tak Pilát nakonec vynesl rozsudek, kterým vyhověl jejich požadavku.

Nevím, nakolik tahle argumentace zabrala na starověké římské úředníky, pokud nad evangeliem dumali, jestli křesťany pronásledovat jako takové potencionální teroristy, nebo nechat být jako neškodnou sektu. Ale jsem si téměř jist, že se evangelisté, všichni 4, museli obracet v hrobě (nebo se chytat za hlavu v nebesích), když viděli, jak se téhle scény chytli křesťanští následovníci - a v době, kdy už církvi žádné pronásledování nehrozilo - z něj udělali bič na židy. Bič, jehož oprávněnosti se dlouho nepochybovalo a který přinesl neskonale větší množství nevinných obětí.

Těžko si ale představit, že by si Pilát, který neváhal nechat povraždit Galilejce, přinášející v chrámu oběti jen kvůli podezření, že jsou mezi nimi nějací povstalci - těžko si představit, že by si právě on nechal mluvit židy do výkonu své moci a rozhodnutí Ježíše ukřižovat a dal na nějaký pokřik židovského davu. Neberme tedy tento oddíl jako historicky věrné či nestranné vyprávění. Straní Pilátovi, z nějž snímá jeho rozhodující odpovědnost za Ježíšovo ukřižování, a líčí tohoto krutovládce málem jako Ježíšova advokáta, kterého ukřičel zfanatizovaný dav.

2. Když už ale tohle hodně jednostranné líčení Ježíšova procesu v Písmu máme,
co z něj můžeme slyšet, jako varování a poselství evangelia? Především, zůstává líčením zmanipulovaného soudního procesu, justiční vraždy. Odstranit nepohodlného člověka tím, že nad ním nevyřkne ortel ani nájemný vrah, ani soudce lynč, ale soudní proces, vedený se všemi náležitostmi, je to nejhorší zneužití nástrojů spravedlnosti. Soud, který má hledat spravedlivé, zákonů dbající řešení konkrétní kauzy, je zneužit k likvidaci i vyobcování člověka ze společnosti.
Toto zneužití vede také k pocitu hluboké bezmoci. Bezmoci tváří v tvář moci, zneužívající právě takto soudních procesů. Ježíš, odsuzovaný v takovémto procesu k trestu smrti ukřižováním, tu stojí po boku mnoha dalším a ztotožňuje se s jejich údělem. S údělem těch, které semlely justiční manipulace, neřádně užité nebo záměrně zneužité právo. Od SZního Nábota, proti němuž zinscenovala proces s najatými křivými svědky manželka krále Achaba Jezábel, přes oběti inkviziční mašinerie, až po inscenované procesy jako byl ten s Miladou Horákovou. Ti kdo jsou takto, pomocí nástrojů, jež měly sloužit spravedlnosti, vyobcováváni, se potkávají s Boží tváří, jak ji nastavuje Ježíš před Pilátem. Zneužití soudu k likvidaci člověka není něco, co by se Ježíši vyhnulo. Právě naopak. A dodnes varuje, že se to podařilo vcelku hladce dotáhnout až do konce.

3. Samozřejmě, že tu hraje svou roli právě Pilát, prokurátor, tedy guvernér a soudce v jedné osobě. Zůstává tak ztělesněním soudce, který nehledá spravedlnost, ale vynese rozsudek i proti svému přesvědčení, jen aby si nepopudil dav. Nad představitelem práva, toho římského, kté je podle mnohých základem naší civilizace (!), zvítězil populistický politik, který se orientuje podle řevu davu.
O to víc buďme vděčni za to, že demokratické uspořádání neumožňuje spojit funkci výkonného politika a soudce v jedné osobě. Tohle oddělení se považuje za samozřejmost, ale sotva kdy dohlédneme všech dobrodiní, které to přináší. A jakmile si chce nějaká veřejná osobnost na soudce došlápnout, zpozorněme: netouží on po tom nastolit takové pilátovské poměry? Kde si bude moct kdejaký papaláš beztrestně překrucovat právo podle svých momentálních zájmů?

4. Velice hlasité varování dnešního oddílu pak hlásá, pozor na dav!
V písničce “Proč jen mlčíš Pane?” se zpívá, „když ti včera provolával slávu, pro změnu dnes křičí ‚ukřižuj!‘“ A nedávno jeden vysloužilý britský novinář uvažoval o tom, jak asi představitelé velerady pracovali s obrazem Ježíše, aby jeruzalémské davy poštvali během pár dní proti němu. Kolik předsudků, lží, překroucenin, “alternativních faktů” bylo potřeba, aby se nálada obrátila proti Ježíšovi.
Současná doba k tomu poskytuje téměř nepřeberné možnosti. Jak k tomu, znemožnit dobré dílo (všimněte si, jak se v našem koutě světa začaly hanobit neziskové organizace, mezi něž patří i Diakonie), tak k tomu, aby si vpodstatě usvědčený velkozloděj budoval obraz a pověst poctivého dobrodince.
Co s tím? Ne nikomu nevěřit, ale naučit se pracovat s informacemi. Nepropadat rychlým emocím, ani zprávám, které v nás emoce chtějí vyvolávat, - a zůstávat poctivým evangelickým písmákem. Písmák, to je kritický a pozorný čtenář. Především čtenář Písma, ale zůstává jím i při sledování sociálních sítí, četbě rozmanitých internetových zpravodajství a sledování zpráv vůbec.
Písmo varuje před mentalitou davu, a tak té mentalitě nepodléhejme ani když jde o muslimy, ani když jde o žadatele o azyl, nebo příznivce či odpůrce pana prezidenta. Nemyslím, že se křesťan má stáhnout do alibistické škatulky, kde se nebude k ničemu vyjadřovat, ale že si dáme práci s tím, abychom zaujali poctivý postoj. A na ty, kdo to vidí jinak, nekřičeli, že jsou zrádci a patří pověsit, ale poctivě se vyrovnat s důvody jejich postoje.

5. Ježíš davu nepodléhá
A jak jsme slyšeli při prvním čtení, nepodléhá ani davu, který se zaštiťuje náboženskými argumenty a zbožným rozhořčením. Naopak, staví se solidárně po bok obviněné, a svou otázkou “kdo z vás je bez viny, ať trestá, kamenuje jako první”, zbavuje samozvané soudce jejich zbraně. Tak vytváří prostor k obnovení lidské důstojnosti, novým šancím. Tak uprostraňuje obnově spravedlnosti. A jemu, násilím umlčenému svědku spravedlnosti, která se zastává bezmocných, dal Bůh zapravdu, když jej, poníženého k smrti kříže, povýšil a vyvedl z hrobu.
Amen.

Lk 23,13-25 Vl,Bn 30.4.17
In: Nedoufejte v knížata, v člověka, u něhož záchrany není. Blaze tomu, kdo má ku pomoci Boha Jákobova, kdo s nadějí vzhlíží k Hospodinu, svému Bohu, Utištěným dopomáhá k právu, hladovým chléb dává. Hospodin osvobozuje vězně. Amen (Ps 146,3.5.7)
Píseň 690
Modlitba
Předstupujeme před tvou tvář s pokorou i očekáváním, Pane. Víme, že si nemusíme na nic hrát a nic předstírat. Nemusíme se dělat lepšími, nemusíme se tvářit jako stoprocentní věřící. Víš, jací jsme - a přijímáš nás. Děkujeme, že můžeme důvěřovat tvému slovu pravdy i tvému soudu. A děkujeme za příběh Ježíšův. V něm ses postavil po bok nám i všem, kdo byli pronásledováni, ponižováni, vystaveni pohrdání a odmítnutí. Dej nám porozumět, že skrze jeho ponížení přichází tvé království - tvá spravedlnost - tvá záchrana. Tak oslav své jméno.
Otčenáš...
Píseň s dětmi NP 39
Slovo k dětem
1. čtení J 8,1-11
Píseň NP 22
kázání
Píseň 327
Ohlášení
Píseň (Truvérská I - Sv 480)
Přímluvy
Poslání Jk 3,14-18
Požehnání (2 J 3)
Budiž s vámi milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce, i od Pána Ježíše Krista, Syna Otcova, v pravdě a v lásce.
Píseň 354