Sbor Českobratrské církve evangelické v Benešově

Jestli někde nejde už vůbec nic čekat, tak ve chvíli popravy. Těžko najít pádnější příklad konce i naprosté beznaděje. Ne nadarmo se trestu smrti říká absolutní: neboť tenhle trest především znamená už tě absolutně nic nečeká. Jsi v koncích na 100%. Takhle jsou teď rozdané karty: tři odsouzení ke smrti na kříži a uprostřed těch dvou jako ústřední zločinec Ježíš. Král židů. A podle všech okolo falešný mesiáš. Takhle jsou rozdány karty a Ježíšovi protivníci v té hře drží všechny trumfy.
Takhle to slyšíme nejprve od církevních autorit, od velekněží. Od církevních papalášů, kteří vsadili na to, že pravdu má ten, kdo má moc a klacek na to ji prosadit, a nebo se v pravou chvíli skamarádit s těmi správnými mocnými. Kdysi se posmívali Ježíšovu tvrzení, že opravdový služebník nemůže sloužit dvěma pánům. Copak teď nedrží všechny trumfy oni, kteří vědí, ke ktému pánu se v pravou chvíli přidat?
Jejich výsměch odhaluje jako falešné a neplatné všechny trumfy Ježíšovy. Především ten nejdůležitější, spasení: Narodil ses jako spasitel? Zachránce, poslaný z nebes? Zachraňoval jsi druhé ve jménu milosrdného nebeského otce? Překračoval jsi ve jménu této záchrany zavedené hranice mezi domácími a cizími, slušnými a darebáky, spravedlivými a ztracenými případy? Tak se ukaž! Zachraň teď sebe! Sestup z kříže, falešný mesiáši, falešný hráči... Přesvědč nás, majitele působivě nazdobených rouch i funkcí, vládce nad rituály, tradicemi i pravdou, přesvědč nás, žes měl s těmi svými příběhy o otci, který zachraňuje kdejakou špínu, socku a přivandrovalce, pravdu. Prý že hluší slyší, slepí vidí a kulhavý skáče jak jelínek, prý že s tebou je ta spása blízko! Spas sám sebe, a budem ti věřit! Ne-li, neumřeš jako falešný hráč jen ty, ale s tebou i ta tvoje falešná záchrana.

Pro elitu Ježíšovy církve je Ježíš falešný mesiášský hráč, pro vojáky z popravčí čety zas ztroskotanec, směšná figurka, na jejíž účet si krátí službu: Dej si vybraného vína jak z královské tabule!, podávají mu zoctovatělé slivky. Copak nejsi král toho podivného mesiášského lidu? Tak sestup z kříže, udělej božské divadlo pro nás, cynické sluhy okupačního bezpráví, a třeba se dáme na to tvé potrhlé náboženství. Prohlašoval jsi prý, blahoslavení pronásledovaní pro spravedlnost, tak nám, po zuby ozbrojeným pronásledovatelům ukaž, že se umíš vítězně postavit nespravedlnosti!
Sestup z kříže, zachraň se, spas!
Podvakrát to zaznělo z odstupu, od diváků na vítězné vlně. (Mimochodem, když se někdy volá po obnovení trestu smrti, říkám si, jestli lidem nechybí hlavně ta podívaná... na veřejně vykonávanou spravedlnost, která dopadá na někoho jiného...) Potřetí ale tahle výsměšná provokace zazní zblízka, od spoluodsouzence, od druha v tomtéž definitivně bezútěšném údělu: Říkáš, že jsi mesiáš? zachránce, spasitel poslaný Bohem? Zachraň tedy sebe, nás vezmi sebou!
Když tě už stoprocentně nic nečeká, můžeš se ještě rouhat. Vysmívat se pravdě a lásce. Protože, když za chvíli všechno skončí, stejně už na ničem nezáleží. Takovéhle přesvědčení promluvilo teď z Ježíšova spoluodsouzeného. Ale zároveň tu potřetí, a nejhlasitěji položil otázku, na které záleží strašlivě moc! Jak to vlastně je s Ježíšem jako Spasitelem? Není jeho poprava nakonec jen krutým probuzením pro každého, kdo s ním kdy spojil či spojí své očekávání?

Odpověď – pro všechny, kdo si tuhle otázku kladou tváří v tvář Ježíšovu konci i opakovaným prohrám jeho milosrdenství a záchrany uprostřed poměrů tohoto světa - odpověď přichází vzápětí. Ale neozve se z nebe ani od učedníků. Ozve se z nejméně čekaného místa, z druhého kouta popraviště: "Ani ty se Boha, a to jsi odsouzen ke stejnému konci? A navíc, my trpíme po právu, protože jsme potrestáni za to, co jsme provedli, ale tento nic zlého neučinil."
Ve slovech druhého odsouzence zní poprve tohoto dne docela odlišný tón: tón pokory a úcty: My jsme odsouzeni právem, ale narozdíl od nás tento nic zlého neučinil Až doteď bylo slyšet pouze křivá obvinění, urážky, pohrdání a výsměch. Teprve teď zaznívá jiné svědectví: Ten na prostředním kříži, ten údajně ústřední zločinec nic zločinného, nic nepatřičného neučinil. Ani proti Bohu, ani proti člověku.
Jsou to slova vyznání. Mělo by znít od učedníků, ale teď ho vyslovuje ten, který je 100% v koncích. O to zní přesvědčivěji. Ten uprostřed nic zlého neučinil. V poslušnosti služebníka Bího podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.

Ale ten druhý odsouzenec jen Ježíše nehájí. Stává se, zatím posledním, kdo v Ježíšově blízkosti vytušil, ač jsem stoprocentně v koncích, mohu se tváří v tvář tomuto spasiteli odvážit očekávání. Očekávání, že v tom jeho království záchrany je místa dost i pro mne, právem odsouzeného. I dí Ježíšovi: "Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého."
Tady mluví víra, jejíž slova se učíš slabikovat v příběhu Ježíšově. A i když se ten příběh právě uzavírá, jedinečným způsobem dosvědčuje: Když se řekne Bůh, tak to především znamená MÁTE CO ČEKAT, i kdyby to bylo stokrát k nevíře. Ano, je to bláznivá důvěra, sám v koncích, čekat něco od toho, který je v koncích zrovna tak. A přece je toto bláznovské očekávání výrazem víry skutečné, víry spasitelné: důvěry, že ani ten nejzavrženíhodnější úděl nemusí zůstat mimo dosah Boží spásonosné blízkosti. ROZPOMEŇ SE NA MNE v tom svém království, A CELÝ MŮJ ŽIVOT, JEHO MINULOST I BUDOUCNOST, SE RÁZEM OCITNOU V ÚPLNĚ JINÉM SVĚTLE.

I řekl mu: “Amen, pravím tobě, právě dnes budeš se mnou v ráji.” Tak odpovídá Spasitel zachránce podle Božího srdce. Služebník, který slouží záchraně až do roztrhání těla, jak dosvědčil u svého stolu i na kříži. Služebník, který slouží spáse tím, že nezachrání sám sebe. Místo toho se ujme ještě na poslední chvíli téhle ztracené ovce. Otevře otcovskou náruč, pro tohodle na poslední chvíli nalezeného ztraceného syna. “Amen, dnes budeš se mnou v ráji.”
Dnes, protože, když tě zastihuje Boží království, tak to je ještě dnes. DNES se vám narodil spasitel, zaznělo na začátku celého příběhu, - a dnes, při jeho skončení se jako refrén ozývá, DNES (rozuměj právě teď) se mnou budeš v ráji. Právě na Velký Pátek platí tohle DNES: ten, který byl podle mínění sebejistých posměvačů usvědčen jako falešný hráč, vyřízen jako bezmocná figurka - ten, který nezachránil nakonec sám sebe, - ten od nějž se správně nemá už vůbec nic čekat (a jeho rozprchlí a zapírající učedníci to moc dobře vědí) - ten se sdílí o dary záchrany. O blízkost Božího Království. I na konci, i tváří v tvář smrti, i tváří tvář odůvodněné vině, usvědčenému zločinu a přijatému trestu.

Jako předivná moc proznívá z téhle scény: Právě teď, ve chvíli popravy, v té chvíli kdy prostě nemůžeš už nic čekat, vzbuzuje Ježíš naději a očekávání. Tím, že nezachraňuje sám sebe, tím, že službu spáse drží až do konce, uprostraňuje nadějí i pro ty nejbeznadějnější osudy a nejzapeklitější příběhy. A i když k němu teď na zemi diváci své poslední slovo řekli, Otec v nebesích k němu své poslední slovo teprve vysloví.
Takto jsme to měli DNES uslyšet - a takto to máme - JEŠTĚ DNES - okusit. Amen.

Lk 23,32-43 Velký Pátek 2017 Vl, Bn 18.4.
In: Budeš-li nepravosti vyhledávati, Hospodine, Pane, kdo obstojí? Ale u tebe jest odpuštění, aby tím bázeň před tebou vzbuzena byla. Čekej Izraeli na Hospodina, neboť u Hospodina jest milosrdenství a mocné u něho vykoupení. Amen. Ž 130,3.4.7
Píseň 130
Modlitba
Zveš nás očekávat na moc tvé záchrany, Pane. Smíme k tobě volat z hlubin svých proher i bezmoci a mít naději, že o nás stojíš. A když nás zasahuje zlé, jehož jsou lidé schopni a jsme svědky lidské pýchy, cynismu či bohorovných lží přece ujišťuješ, že to není poslední slovo ani o našem životě, ani o tomhle světě.
Proto nás zveš k příběhu i stolu svého svědka nejvěrnějšího, svého syna JKa. Děkujeme. A předkládáme svou nevíru, zoufalství i rezignaci s prosbou oslov nás. Ať se příběh Ježíšova utrpení, ponížení a bezmoci stane svědectvím o nečekaném výhledu, které otevírá tvé království. To království, pro něž JEŽÍŠ šel na kříž a kté přichází i když my v to neumíme doufat. Amen.
1. čtení Lk 22,52-62
Píseň Byl jsi tam NP 10
kázání
Píseň 324
CONFITEOR
Ztišme se před naším Pánem a v tichosti srdcí vyznávejme :
Náš Bože a Otče, vyznáváme máš mnoho důvodů, co na nás kritizovat. Jako tvůj lid opakovaně prokazujeme neporozumění tvým záměrům. Chybí nám odvaha všechno vsadit na dílo ukřižovaného Ježíše a následovat ho tam, kde to přináší neporozumění nebo pohrdání. Promarňujeme tak bohatství spásy, která s jeho příběhem přichází.
Ježíši Kriste, náš Pane, neumíme se samosebou přiznat k tvé službě trpícího služebníka. Naše zkušenosti, názory i duchovní rozpoložení nás mnohdy řadí mezi ty, kdo tvé dílo nepustili do svého života odmítli tě nebo se nechali odradit tvým utrpením a bezmocí. Mnoho skutků, slov a postojů nám brání s důvěrou a radostí společně přijmout pozvání ke tvému stolu.
Rozpomeň se tedy i na nás i nám dej zakusit blízkost tvého království. Ujisti, že blízkost spásy otevírá výhled i pro naše žití. Vždyť věříme, žes’ vzal na sebe i naši nevěru, svévoli, nespravedlnost a beznaděj.
V této důvěře tě prosíme: SMILUJ SE NAD NÁMI.
Všichni, kdo takto vyznáváte a prosíte, připojte se hlasitým:
PANE, SMILUJ SE NAD NáMI “...”
KRISTE, SMILUJ SE NAD NáMI “...”
PANE, SMILUJ SE NAD NáMI “...”
Přijměte slovo milosti:
Dokazuje Bůh svou lásku k nám když jsme ještě byli hříšní, Kristus zemřel za nás. Když jsme nyní ospravedlněni prolitím jeho krve spaseni budeme skrze něho.
Pozdravení pokoje
Na znamení ochoty sdílet dary Kristovy spásy, pozdravme se nyní pozdravením pokoje “...”
PÍSEŇ 622
(credo)
USTANOVENÍ
A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.....
A vzav chléb a díky činiv lámal a dal jim, řka: TO JEST TĚLO MÉ, KTERÉ SE ZA VÁS DÁVÁ. To čiňte na mou památku.
Takž i KALICH když bylo po večeři řka: TENTO KALICH JE TA NOVÁ SMLOUVA V MÉ KRVI, KTERÁŽ SE ZA VÁS VYLÉVÁ.
Beránku Boží, který snímáš hřích světa smiluj se nad námi.
Pane, nejsem hoden, abys všel pod střechu mou ale řekni jen slovo a má duše bude uzdravena.
OTČE NÁŠ...
POZVÁNÍ (Zj 3,20)
Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu dnes k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.
Ke stolu Kristovu jsou bez rozdílu církevní příslušnosti zváni všichni, kdo věří v jeho vykupitelské dílo a chtějí je spolu s ostatními slavit a přijímat.
PÍSEŇ 308
MODLITBA:
PJKe, přicházíš se svou záchranou, obnovou a blízkostí svého Kí už dnes. Děkujeme, žes’ nám to u svého stolu připomněl jako pravdu i moc k životu. Dávej z této posily žít této pravdě věřit a směrovat podle ní své kroky. Tvůj dnešek, dnešek spásy ať proměňuje svými výhledy každá náš den. Amen.
PROPOUŠTĚNÍ
Kristus na svém těle vzal naše hříchy na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnost. Jeho rány vás uzdravily.
Jděte v pokoji
Píseň 323,6
Ohlášení
Přímluvy
Náš Pane, v důvěře, že ty nezapomínáš na žádný ztracený případ, předkládáme i tyto svoje prosby:
Tvůj syn umíral uprostřed vítězící zpupnosti, bezpráví a nelidskosti. Prosíme za všechny, na něž dopadá zvrhlá moc a nenávist útlak, násilnictví, mučení. Prosíme za obyvatele Sýrie. Prosíme za křesťany, vydané pronásledování, šikanám či věznění. V těchto dnech za křesťany v Egyptě. Prosíme za osamělé svědky pravdy a vězně svědomí kdekoli na světě.
Tvůj syn umíral jako dárce a svědek tvé spásy. Prosíme, ať zvěst o blízkosti spásy tvoří nové příležitosti uprostřed světa plného zatvrzelosti, vzpurnosti a posměchu pro dílo spravedlnosti, lásky a naděje. Prosíme za všechny, kteří vedou zápas o respekt k důstojnosti člověka na místě, kde vítězí nelidskost, pýcha a svévole náboženských i politických vůdců. Prosíme za všechny, kdo vyřizují zvěst o spáse, za všechny, kterým je v církvích svěřena moc a úřad vždyť právě mocí vybavení náboženští činitelé pomáhali Ježíšovi na kříž.
Tvůj syn umíral jako ten, který slouží. Prosíme o sílu pro všechny, kdo usilují o věrohodnost křesťanské služby. prosíme za službu opuštěným v domovech důchodců, v ústavech pro dlouhodobě nemocné.
Tvůj syn pamatuje i na ty nejbeznadějnější případy. Prosíme za ty, kteří nikomu nestojí za to, aby na ně pamatoval prosíme za vězněné, za chudé, za ty, které tíží jejich vina a svědomí.
Tvůj syn umíral, aby v něm byla přemožena smrt. Prosíme za ty, kdo ztratili někoho blízkého, za ty, které zaskočila smrt. Nás vyzbroj nadějí, která odolá i tváří v tvář smrti.
Pane smiluj se pro JKa, který s tebou a DS vládne navěky. Amen.
Poslání Lk 22,25-26.27b
Požehnání
Pokoj všem Vám, kteří jste v Kristu. Amen.
Píseň 326,1+5