Když začal Bí lid obývat zaslíbenou zemi, stala se zvláštní věc: zapomněli na Hospodina - který je vedl z otroctví do té země plné svobody a jídla. A začali se klanět bohům - které uctívali jejich pohanští sousedé.
Ale pak se stalo, že přitáhli Midjánci a Amálekovci. Měli rychlé velbloudy - vpadli do zaslíbené země - pobrali Izraelcům všechnu úrodu - odvedli krávy - z kterých bylo mléko - a ovečky, které dávaly vlnu. Jak rychle se přiřítili - tak rychle zas odjeli - a nechali Izrelce úplně ožebračené. Takhle to trvalo 7 let. (komu už bylo 7?)
A tehdy si Izraelci vzpomněli na Hospodina: Naříkali a volali i k němu - ale protože zapomněli, co to znamená věřit - ani moc nedoufali, že by se to mohlo změnit. Ale Hospodin na svůj lid nezapomněl. Trápilo ho, jak jsou mu nevěrní - ale rozhodl se pomoci.
Jenže nikdo věrný a statečný nebyl. I toho statečného a věrného - opravdu věřícího - musel Hospodin nejprve stvořit.
ZATROUBIT MALIČKO (na "trouby" rozdané dětem)
V jednom městečku žil mladík jménem Gedeon. Jméno měl jak nějaký silák - “Bourač”. Ale ani ho nenapadlo, aby bojoval s nepřáteli. Schovával se v kádi na lisování vína - a balil zásoby s jídlem, aby s nimi mohl utéct před Midjánci. A k tomuhle mladíkovi přišel Hospodinův posel. “HOSPODIN S TEBOU, hrdino!” pozdravil posel Gedeona. “HOspodin - a s námi? - ty ses snad zbláznil, odpověděl Gedeon. Jo, když jsem byl malý, vyprávěl táta s dědečkem, jak vysvobodil Izrael z otroctví - od faraona. Ale to budou beztak nějaké pohádky, od Midjánců, od těch nám žádný Hospodin nepomůže. Nechal nás nepřátelům napospas.”
A tu Gedeon uslyšel zvláštní odpověď: To je dobře, že sis vzpomněl na ten starý příběh o vysvobození - v jeho síle vysvobodíš teď TY, Gedeone, Izrael z Midjánského útisku.
Gedeonovi naskočila husí kůže: - vždyť já jsem nejmladší ze všech sourozenců! Ještě jsem nikdy nestál v boji! Já umím jen balit kufry a utíkat!
Znovu však Gedeon uslyšel ten Bí pozdrav: Já budu s tebou, slibuje Hospodin - Neopustím tě. Budu jako dobrý přítel naslouchat tvým pochybnostem. Podržím tě. A v síle tohoto mého přátelství se nakonec vítězně postavíš nepřátelům!
ZATROUBIT TROCHU VÍC (Hospodin je věrný!)
Odkud Gedeon začne?
“Lidé se často bojí něčeho, čeho se vůbec bát nemusejí. Mohl bych to ukázat na tom hloupém sloupu, co stojí na náměstí. Je to sloup cizího boha Baale. Lidé věří, že Baal jim zajišťuje jídla a pití a úspěch práce na poli. Všichni se bojí, že kdyby se s ním něco stalo, postihne je neštěstí. Ale to není víra - jen pověra. Pečují o něj vlastně ze strachu.” A Gedeón si řekl: “To bude první strach, který zkusím zbořit. Když se lidé bojí bezmocného kusu dřeva, jak se pak nemají bát mocných Midjánců? Zkusím zbořit sloup.”
V noci se náš “hrdina” potají s deseti pomocníky přikradl ke sloupu a skácel ho. Dřevo vyrovnal do hranice a všechno spálil. Pak se nenápadně vrátil domů.
Za rozbřesku mužové města zjistili, co se stalo. Byli strašně vyděšení: Stihne je Baalův trest, že sloup neuhlídali! Když začali po celém městě hledání provinilce - aby ho za trest zabili, Gedeón VIDĚL ŽE JE ZLE. A za chvilku už bylo slyšet zuřivé bušení na dveře jejich domu. VYVEĎ GEDEONA! Co řekne jeho táta?
Gedeón uslyšel, jak říká: “Syna vám nedám. Když se bojíte a myslíte, že ten sloup má nějakou zvláštní moc, nechte Baale, ať mého syna potrestá sám.” A pak už jen Gedeón zahlédl, jak mužové města zamyšleně odcházejí. Že by pochopili? Ten sloup vlastně nic nepřinesl, ani to jídlo. Báli se zbytečně. A největší radost měl z toho, že to takhle řekl jeho táta.
ZATROUBIT - už se přestal bát i táta!
Netrvalo dlouho - a zase přitáhli Midjánci a Amálekovci. Roztáhli tábor dole v údolí, na úpatí izraelských hor. Všichni naříkali. Ale Gedeon byl jako proměněný - chodil od vesnice k vesnici a vyřizoval - věřím, že s Hospodinovou pomocí ty nepřítele vyženeme! Jen se musíme zbavit té své ustrašenosti - a začít věřit Hospodinu!
A protože bylo cítit, že se nebojí - začli se k němu mnozí další přidávat. Spousta tátů a starších bráchů. Gedeon byl nadšení - a všichni ostatní taky: Hurá, Budem bojovat s Midjánci! - ale Hospodin mu řekl: To víš, že vám dám vítězství! Ale když vás bude taková horda, byli byste moc pyšní! Pošli domů všechny, kdo mají strach o ženu a děti!
A pak pošli domů všechny - kdo se bojí nočních strašidel a lesních duchů! Jeden za druhým se vytráceli - až Gedeonovi zbyla hrstka - 300 mužů.
Neboj se Gedeone - řekl mu Hospodin - dám vám vítězství. A teď zbourám tvůj strach, že to nezvládnete: Vydej se na noční výzvědy k nepřátelskému táboru, něco zajímavého tam uslyšíš.
Gedeon se tam připlížil - a ve tmě poslouchal, co si vyprávějí nepřátelské stráže:
Jeden říkal - to máme ale vojáků! Letos nenecháme Izraelcům ani zrnko obilí!
Ale druhý mu říkal: Poslouchej, co se mi zdálo! - viděl jsem velký kulatý bochník chleba, jak se kutálí tady z těch kopců - a rovnou na náš tábor - převálcoval ho napadrť! Gedeon v noci bourá sílu nepřátelského vojska!
Jen to Gedeon uslyšel, pospíchal zpátky do tábora! Nebojte se - vítězství je naše - nepřátele porazí jejich vlastní strach! Vezměte si pochodně - ukryjte je do džbánů - a sebou trumpety. Rozestavíme se na kopcích kolem tábora - a na můj povel rozbijeme džbány - rozsvítíme pochodně a začnem vší silou troubit na trumpety: Uvidíte - co to s nimi udělá.
Gedeonovi muže poslechli jeho příkaz - a ve tmě se tiše rozestavovali kolem nepřátelského tábora. Když byla půlnoc - hodina duchů - Gedeon zavelel: Za Hospodina a za Gedeona! Všichni začli rozbíjet džbány - na kopcích se objevily světýlka - a do toho se ozývalo troubení. Strašlivý rachot a jek.
ZATROUBIT NAPLNO (Jak Gedeonovo vojsko)
Midjánci a Amálekovci se vzbudili - a strašně se vyděsili: jdou po nás zlí noční duchové z izraelských hor! Jeden přes druhého utíkali - a místo aby se bránili - bojovali v tom nočním zmatku mezi sebou navzájem. A byla to takové hrozná a ostudná porážka - že dali Izraelcům pokoj celých 40 let.
A v izraelských vesnicích a městečkách ten příběh vyprávěli tátové dětem: nezapomeňte - kdo věří Hospodinu, ten se nemusí bát - ani Baale - ani síly nepřátel - ani vlastního strachu.
S Gedeonem za svobodou
/:Tvá svoboda:/ nade mnou
Než abych byl otrokem
chci být pohřben v hrobě svém
půjdu k Pánu, kde budu svoboden
/:Tvoje věrnost:/ nade mnou
I když jsem byl mladíček,
přišel ke mně Bůh a řek’:
“Vysvobodíš od nepřátel lid”
/:Tvoje víra:/ nade mnou
Ke svobodě cesta je
modla nám ji blokuje.
Dals mi sílu rozbořit ten krám
/:Tvoje sliby:/ nade mnou
Z hor se bochník přivalil
a ten sen nám oznámil:
“Zvítězíte!” - už s tím počítám
/:Tvé vítězství:/ nade mnou
S pochodněmi v ruce jdem
noční bůžky sehrajem -
Midjánce strach vlastní zahubí
/:Tvá svoboda:/ nade mnou
Svoboda je krásný dar
nechceš-li ho - přijde zmar.
Gedeon, ten moh’ by vyprávět.
Sd 6-8 Gedeon Bn 5.6.2016
In: Plesejte Bohu, naší síle, hlaholte Bohu Jákobovu! Prozpěvujte žalmy, bijte v buben, hrejte na líbeznou citaru a harfu, při novoluní zatrubte na polnice, při úplňku v den našeho svátku. Slyš, můj lide, svědčím proti tobě, kéž bys mě poslechl, Izraeli. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě přivedl z egyptské země. Otevři svá ústa, naplním je. Amen (Ž 81)
Píseň 81
Modlitba
Náš Pane, děkujeme za tento tvůj den. Radujeme se, že si smíme připomínat tvoje dílo - příběhy o tvém lidu, o lidech, které jsi povolal k víře, příběhy, které překvapují a těší - protože z nich slyšíme, že jsi s námi. Jak tady jsme, malí i velcí, máme vždy znova poznat, že to není dávná historie - ale tvůj dar a tvoje pozvání i pro nás. A tak tě prosíme, ať tvoje slovo přemůže všechno co nás trápí, s čím si nevíme rady, co nás nutí k pochybnostem, co nás zahání pryč od tebe. Daruj to nám - i všem, kdo se tento den ve tvém jménu scházejí.
Otče náš...
Píseň NP 38 (Tvá svoboda)
Slovo k dětem
- na co si pamatujeme z příběhů cesty a vysvobození? “...”
- potřebuje si víra pamatovat? “...” A co “...” (příběhy, písničky)
- k čemu je “pamatování víry”?
- nezapomenout - KÝM JE pro nás NÁŠ BŮH
- když zapomeneme - přizpůsobivost - náklonnost bohům cizím - strach (všude, i tam, kde by nemusel být)
- vysvobodit od zapomínání a strachu - k tomu povolán Gedeon
1. čtení Sd 6,11-16
Píseň 673
kázání
Píseň Gedeon (podle Sv 344)
Ohlášení
Píseň 469
Přímluvy
Poslání Žd 11,1-2.29-30.32-33 a 12,1-2a
Požehnání
Milost Pána našeho Jezu Krista a láska Boží a účastenství DS se všechněmi vámi. AMEN
Píseň 672